Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pekingem hřměla armádní přehlídka, Čína si připomněla konec války

  4:00aktualizováno  6:58
Čína si ve čtvrtek velkou armádní přehlídkou připomněla 70. výročí konce 2. světové války. Přehlídky se účastnilo na dvanáct tisíc vojáků a armáda se chlubila stovkami kusů nejmodernějších zbraní. Přihlížel ruský prezident Vladimir Putin, generální tajemník OSN Pan Ki-mun i český prezident Miloš Zeman.

Přehlídku zahájila slavnostní salva z děl. Poté zazněla čínská hymna a k nebi nad náměstím Nebeského klidu vystoupala národní vlajka. Následně se slova ujal prezident Si Ťin-pching.

„Před sedmdesáti lety čínský lid oslavil velké vítězství nad japonskou agresí a završil boj proti fašismu,“ zahájil svou řeč. Válku označil za nekonečný boj mezi světlem a temnotou. „Cílem vzpomínkových akcí je připomenutí naší historie a uctění těch, kteří obětovali své životy. Chceme také oslavit mír a otevřít se budoucnosti,“ prohlásil čínský prezident.

Fotogalerie

Svět podle Si Ťin-pchinga potřebuje posílit pocit sounáležitosti a vzájemného respektu mezi jednotlivými státy. Vyzval také k dodržování úmluv OSN. „Válečná zkušenost lidi naučila vážit si o to více míru,“ dodal. Peking podle Si Ťin-pchinga nebude nikdy usilovat o hegemonii a chce žít se svými sousedy v míru.

Na závěr svého vystoupení oznámil, že Čína sníží počet vojáků o 300 tisíc (celý projev čínského prezidenta v angličtině najdete zde). Za bouřlivého aplausu přihlížejících, kteří mávali malými čínskými vlajkami, poté začala samotná přehlídka.

Čínský prezident nejprve projel okolo dlouhého zástupu vojáků. „Zdravím vás, soudruzi. Pracovali jste tvrdě!“ opakoval čínský prezident. „Zdravíme vůdce. Sloužíme lidu!“ odpovídali mu vojáci. Následně absolvoval cestu kolem armádní techniky, která se o pár sekund později dala za přeletu vrtulníků a letadel do pohybu.

Výkvět armádní techniky

Si Ťin-pching dlouho před zahájením přehlídky prohlašoval, že přehlídka pro něj nebude jen připomínkou konce 2. světové války v Tichomoří. Čínská státní televize CCTV uvedla, že prezident chce přehlídkou také ukázat Čínu jako velmoc, která je „silná, ale zároveň ochranitelská a tolerantní vůči svému lidu“.

Sílu země prezentovala právě moderní armádní technika. Podle expertů byly poprvé k vidění například nové raketové systémy, které jsou schopné zasáhnout pozemní cíle na Tchaj-wanu a ostrově Guam, kde se nachází základna americké armády, či nadzvuková protilodní střela YJ-83. Poprvé se ukázaly také nové automatické pušky QBZ 95-1 a 95B-1, či střely DF-21D, píše server China Military Online. K vidění byly také rakety Dongfeng-5B, které mohou nést jaderné hlavice.

Podle vojenského publicisty Lukáše Visingra Čína sice nepředstavila tak revoluční techniku jako na květnové vojenské přehlídce Rusko, i on ale upozornil na řadu nových zbraní.

„Největší pozornost zaručeně přitáhly nové balistické rakety DF-16 a DF-26 a protilodní balistická raketa DF-21D, jež se na veřejnosti představila vůbec poprvé. Zajímavá byla rovněž pestrá škála systémů protivzdušné obrany a také různá podpůrná či logistická technika, tu třeba Rusové na přehlídce v Moskvě neprezentovali vůbec. Pokud jde o režii a dramaturgii akce, tak Čína ji zvládla výborně, přinejmenším stejně dobře jako Rusové,“ řekl iDNES.cz Visingr.

Zalitoval nicméně úrovně anglického komentáře, kterým čínská televize přehlídku doprovázela. “Informace o technice byly jen útržkovité a u některých typů byly chybně uvedené i názvy,“ řekl.

Kapitulace Japonska

Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo už 15. srpna 1945, oficiálně kapitulaci podepsalo ale až 2. září na palubě americké bitevní lodi USS Missouri v Tokijském zálivu. Den poté Japonci složili kapitulaci i do rukou čínské vlády, která pak v roce 1951 3. září prohlásila dnem čínského vítězství nad Japonskem.

Během čínsko-japonské války v letech 1937 až 1945 zahynulo podle oficiálních čínských údajů asi 35 milionů lidí. Většina západních historiků počet obětí odhaduje na 20 milionů.

Zdroj: ČTK

Na přehlídce připravované několik měsíců se celkem představilo asi 500 kusů těžké vojenské techniky (kompletní seznam včetně fotografií najdete zde). „Přes osmdesát procent techniky dosud nebylo představeno veřejnosti,“ uvedl jeden z organizátorů přehlídky Čchü Žuej. Většina představených zbraní je čistě čínské výroby.

Tisíce vojáků a kontroverze

Kromě techniky přehlídka nabídla do posledního detailu sladěný pochod 12 tisíc vojáků. Účastnili se ho i čínští váleční veteráni a potomci těch, kteří padli během bojů 2. světové války. Veteráni přehlídku podle čínských médií absolvovali v klimatizovaných vozech.

Poprvé v historii se přehlídky u příležitosti Dne vítězství účastnily i ženské jednotky, píše server The Guardian. Ve formaci pochodovalo také 17 jednotek ze zahraničních armád včetně Venezuely či Ruska. Přehlídka trvala asi sto minut. Na závěr nad náměstí Nebeského klidu vzlétlo na 70 tisíc holubic a stejný počet barevných balónků.

Už před zahájením přehlídky vzbuzovala kontroverzi účast súdánského prezidenta Umara al-Bašíra, na kterého je vydán mezinárodní zatykač pro podezření z válečných zločinů. Přehlídky se osobně účastnil také kritizovaný venezuelský prezident Nicolás Maduro a diplomaté ze Severní Koreje.

Kritici se opřeli také do účasti českého prezidenta Miloše Zemana, který je jediným zástupcem Evropské unie, jenž se do Číny vypravil. Zeman se po přehlídce setkal s Vladimirem Putinem, řešili islamisty i protiruské sankce (více o setkání zde).

03.září 2015 v 06:17, příspěvek archivován: 03.září 2015 v 06:23

Přehlídka v Pekingu u příležitosti připomínky 70.výročí ukončení druhé světové války. pic.twitter.com/PrTl1q55zH

Nejvyšší představitelé členských zemí Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí buď přijet odmítli, nebo nebyli pozváni. Důvodem k odmítnutí jsou obavy, že by přehlídka vojenské moci Pekingu mohla vyslat špatný signál v napjaté situaci v regionu, kde Japonsko a další země kritizují územní rozpínavost Číny.

Město duchů

Centrum čínské metropole před přehlídkou připomínalo město duchů, obchody i ulice byly zavřené. Lidé žijící v uzavřené zóně se ve čtvrtek podle zahraničních korespondentů stali vězni ve svých vlastních domovech. Nesměli vycházet, ani otevřít okna či dveře na balkón.

Číňané u Aljašky

Agentura Reuters s odkazem na Pentagon informovala, že v mezinárodních vodách v Beringově moři se nachází pět čínských vojenských lodí. Čínské lodě USA pozorovaly v Beringově moři vůbec poprvé. Na Aljašce, kterou Beringovo moře omývá, je na návštěvě americký prezident Obama. Peking uvedl, že plavidla provádějí rutinní cvičení.

Zdroj: ČTK

Číňané sice dostali na oslavy třídenní volno, ale během tohoto státního svátku si mnoho zábavy neužijí. Zakázány byly zábavné pořady v televizi, parky byly zavřené, stejně jako turistické atrakce. Polovina z pěti milionů aut zaregistrovaných v Pekingu navíc nesměla vyjet do ulic.

Stovky továren přerušily provoz, aby nebe nad historickým středem města bylo v okamžiku vojenské přehlídky jasné a beze smogu. Po dobu trvání přehlídky byly rovněž zrušeny všechny lety do Pekingu a z Pekingu. Bezpečnost armádních letounů nad čínským hlavním městem pak zajistili makakové, sokoli a psi, jejichž úkolem bylo odstrašovat ptáky.

Úkolem makaků bylo shazovat hnízda poblíž místa konání přehlídky a kolem letištních ploch. Pětice makaků dokáže podle čínských médií, z nichž citovala agentura AP, za den zlikvidovat až 60 hnízd.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.