INFOGRAFIKA:
Čínské zájmy v Africe
Africké "tažení" zahájil Chu Ťin-tchao v Kamerunu. Setkal se s prezidentem Paulem Bijou a obhlédl čínské projekty v zemi. Asijské firmy tam vybudovaly sportoviště a nemocnice, do Číny se naopak vozí kamerunské dřevo.
Po Kamerunu následuje Libérie, Súdán, Zambie, Namibie, JAR, Mozambik a Seychelly. Důležité jsou všechny. Někde je ropa, jinde uran či měď. Někam se zase dají dovážet zbraně.
Obchod a kolonialismus
Ekonomické vztahy mezi Čínou a Afrikou se rychle rozvíjejí. Zatímco ještě v roce 1995 činil objem vzájemného obchodu jen tři miliardy dolarů, o deset let později už to bylo 40 miliard. A do roku 2010 se má ještě zvýšit až na 100 miliard, plánuje Peking.
Čína má zájem především o africkou ropu, která jí už teď pokrývá třetinu spotřeby. Kromě toho Peking dováží mnoho jiných surovin, angažuje se v řadě průmyslových odvětví a státům černého kontinentu poskytuje přímou finanční pomoc.
Ze strany afrických politiků občas zaznívají hlasy, že čínská přítomnost není úplně výhodná. Jihoafrický prezident Thabo Mbeki prohlásil, že pokud bude Čína pouze vyvážet suroviny a dovážet hotové zboží, Afrika bude odsouzena k zaostalosti. Vztah přirovnal k novému kolonialismu.
Kritice čelí Čína i ze strany západních vlád. Prodej zbraní do Súdánu a Zimbabwe jí mnoho přátel neudělal. Západ nyní doufá, že Ťin-tchaova návštěva v Súdánu pomůže uklidnit boje v Dárfúru.
Prezident ale už v dubnu v Nairobi prohlásil, že "zastává politiku nevměšování do vnitřních záležitostí států." Volně přeloženo, na dodržování lidských práv v zemích, do nichž investuje peníze, Peking vskutku nehledí.
