Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Číňanů jsou mírotvůrci, bojí se o svá ropná pole u Bílého Nilu

  7:16aktualizováno  7:16
Peking je čím dál nervóznější kvůli bojům v Jižním Súdánu. Nejmladší stát světa se potácí na pokraji občanské války a Číňané se obávají, že konflikt by mohl zmařit jejich miliardové investice do zdejšího ropného průmyslu.

Čínský ministr zahraničních věcí Wang I na mírových jednáních v Addis Abebě. | foto: AP

Čína je největším investorem v jihosúdánském ropném sektoru, a proto má z bojů mezi silami prezidenta Salva Kiira a stoupenci jeho někdejšího zástupce Rieka Machara obavy. Produkce ropy od začátku konfliktu před třemi týdny poklesla o 20 procent a Peking už z neklidné země evakuoval 300 svých dělníků.

Podle BBC proto není překvapením, že Číňané tlačí na mírové rozhovory probíhající v Addis Abebě. Do hlavního města Eitopie přiletěl začátkem týdne šéf čínské diplomacie Wang I a dal jasně najevo, že má jediné přání: aby obě znepřátelené strany zastavily boje a co nejrychleji se dohodly na rozumném řešení konfliktu.

"Čínský postoj k současné situaci v Jižním Súdánu je zcela jasný. V prvé řadě vyzýváme k okamžitému zastavení nepřátelství a násilností," uvedl v pondělí Wang I.

Čínský ministr se podle některých médií dokonce nabídl, že mírové rozhovory mezi Kiirem a Macharem osobně povede. Podle BBC sice není jasné, jestli k tomu došlo, z jeho angažmá je ale zřejmé, jak moc Pekingu záleží na konci konfliktu, který ohrožuje jeho ekonomické zájmy u břehů Bílého Nilu.

Ropné počty

Číňané v regionu v roce 2011, tedy rok před vznikem Jižního Súdánu, investovali 20 miliard dolarů. O rok později se prezident Kiir vydal na návštěvu Pekingu, kde mu bylo slíbeny investice ve výši osmi miliard dolarů na rozvoj infrastruktury.

Číňanům se jejich snaha vyplatila. Během prvních deseti měsíců minulého roku dovezli z Jižního Súdánu 1,9 milionů tun ropy, dvakrát více než z Nigérie. Pro srovnání: do Česka v roce 2012 ropovody doputovalo asi 7 milionů tun ropy.

Pro nejmladší stát na světě je Peking veledůležitým partnerem, protože odebírá dvě třetiny jeho ropné produkce. Na druhou stranu dovoz z Jižního Súdánu představuje jen zhruba jedno procento čínského importu.

Jižnímu Súdánu po rozdělení země v roce 2011 připadla většina ropných nalezišť, k exportu ale potřebuje ropovody a rafinerie, které jsou na území Súdánu. Chartúm a Juba proto v rámci mírových vyjednávání zvažují vytvoření společných sil k ochraně všech ropných polí.

Libyjská lekce

Mírové snahy Pekingu v nejmladší zemi světa vypovídají především o úskalích čínské hospodářské expanze. Čínský ekonomický boom je stále značně závislý na přísunu černého zlata. Domácí produkce je limitovaná, v roce 2012 Čína dovážela 56 procent potřebné ropy.

Odborníci upozorňují, že Peking se při hledání nových zdrojů ropy často pouští do riskantních podniků. Během uplynulých let více než polovinu svých ropných investic směřoval do zemí, které lze označit za nestabilní. Patří mezi ně Súdán, Írán, Nigérie či Venezuela. A podobná dobrodružství se občas nevyplácí.

Velkým mementem pro Číňany zůstává občanská válka v Libyi. Během revoluce, která svrhla plukovníka Kaddáfího, byla řada jejich nalezišť vypleněna a zničena, práce na rozestavěných projektech se zastavily. Přestože žádná oficiální čísla nejsou k dispozici, odhaduje se, že čínské firmy přišly v Libyi o 20 miliard dolarů.

Čínští podnikatelé se proto nyní třesou, aby se libyjský scénář neopakoval i v Jižním Súdánu. Modlí se, aby boje co nejrychleji skončily a práce na ropných polích se vrátily k normálu. A někteří odborníci soudí, že Peking se do budoucna bude muset ve svém pátrání po ropných zdrojích vyhnout dobrodružstvím ve výbušných koutech světa.

MAPA: Súdán
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.