Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína protkává Himálaj železnicí, Indii tím drtí vojensky i ekonomicky

  12:50aktualizováno  12:50
Peking se drží své letité strategie a himálajský region u hranic s Indií rychle prošpikovává silnicemi i železnicí. Oproti Indii, jejíž projekty podél čtyři tisíce kilometrů dlouhé hranice váznou. Říše středu tak nad svým rivalem získává výhodu pro ekonomickou i případnou vojenskou invazi.

Asfaltová silnice ve výškách kolem pěti kilometrů nad mořem, která vede až pod osmitisícové vrcholy Himálají (na obzoru), není pro Číňany žádný problém. | foto: Petr Štefan, iDNES.cz

Stařičký džíp se pár desítek kilometrů za tibetským Šigatse škrábe do průsmyku Gatso La. Po chvíli míjíme oprýskanou cedulku s číslem 5220. I v této nadmořské se vine do dáli moderní silnice, kterou by mohli Číňanům závidět i Švýcaři.

Širokou vozovku s odolným asfaltem, která protkává himálajské pasy ve stejné výšce jako je základní tábor pod Mount Everestem, tu ale Číňané nevybudovali pro pár zahraničních turistů, kteří se zasněně toulají po střeše světa.

Osvědčená strategie Mao Ce-tunga

Perfektní infrastruktura vzniká na čínské straně Himálaje především kvůli rychlým přesunům armády v případě vojenského konfliktu a ekonomickým výpadům stále sebevědomější Číny do bohatnoucích států jižní Asie. Rychle se rozvíjející říše středu ale také prahne po nerostných surovinách.

Vztahy obrů

V Číně a Indii, které spolu sdílejí čtyři tisíce kilometrů dlouhou hranici, žije dohromady čtyřicet procent světové populace. Obě země mají dohromady čtyři miliony mužů a žen ve zbrani a vlastní jaderné zbraně. Jejich vzájemný obchod se pohybuje kolem šedesáti miliard dolarů ročně a vůdci obou zemí zdůrazňují, že mezi Pekingem a Dillí žádná rivalita není. Po válce v roce 1962 ale státy obnovily vzájemné diplomatické styky až v roce 1976 a dodnes se přou o několik území na hranici (viz mapa). Kromě toho řeší spory ohledně dodávek plynu a vodních zdrojů. Překážkou ve vzájemných vztazích je také Tibet. Indie totiž na svém území hostí nejvyššího tibetského duchovního dalajlamu, kterého Čína považuje za separatistu.

Číňané se přitom pouze drží své prastaré taktiky. Už Velký kormidelník Mao Ce-tung v padesátých letech věděl, že si Tibet porobí jen když armáda a po ní hospodářští kolonizátoři budou mít na náhorní plošinu a do Himálaje po čem přijet. Tibet spojil se sousedními provinciemi silnicemi i za cenu obrovských finančních a lidských ztrát.

Strategie se osvědčila a nyní se jen posouvá na úpatí Himálaje. Na druhé straně zdejších velikánů se skrývají nejen trhy s miliony zákazníků, ale také hospodářský a ekonomický rival Indie, se kterým Čína svedla v roce 1962 krvavý konflikt a dodnes se s ním pře o společnou hranici.

Indie v podhůří Himálaje tápe

Na indickém úbočí nejvyššího pohoří světa je však situace s budováním infrastruktury docela jiná. Indie si dosud ve výbušném příhraničním regionu své priority nestanovila a velkolepé železniční a silniční projekty zůstávají jen v hlavách inženýrů.

"Čína předčila Indii nejméně ve třech aspektech - ve schopnosti vymyslet velké a komplexní projekty, rychle je zrealizovat a v prozíravosti, jak stavby využít pro své strategické a ekonomické cíle," říká Šašang Joši z londýnského institutu Royal United Service.

A tak zatímco Indie, která má jednu z nejhustších železničních sítí na světě, nesměle plánuje rozšířit tratě do Nepálu a Bhútánu a lopotí se s železnicí do Kašmíru, Čína už začala budovat trať do Šigatse a dále do Jatungu jen pár kilometrů od pasu, který spojuje Tibet s indickým státem Sikkim. Právě tudy by mohlo Indii začít zaplavovat čínské zboží.

Kromě toho začal Peking stavět 770 kilometrů dlouhou železnici, která spojí Lhasu s Khasou na hranici s Nepálem. Celou zemi tak propojí s čínskou železniční sítí a Káthmándú výhledově zbaví závislosti na indických výrobcích.

Infrastrukturní propast

Odborníci zvedají varovně prst a upozorňují, že čínské budování železnic a silnic, na které Indie neodpoví v podobném gardu, může do budoucna pro Dillí představovat ekonomickou a bezpečnostní hrozbu. Kvalitní komunikace také mohou rozseknout táhlé dohady o sporná území.

Po silnicích k hranici s Indií nebo Nepálem jezdí i turisté, hlavně jsou ale

Po silnicích k hranici s Indií nebo Nepálem jezdí i turisté, hlavně jsou ale určené pro rychlé přesuny čínských vojáků.

Moderní vozovky, které křižují náhorní plošinu v Tibetu, využívají i

Moderní vozovky, které křižují náhorní plošinu v Tibetu, využívají i motorizovaní nomádi.

Náklaďáky brázdí trasu z tibetské Lhasy na hranici s Nepálem.

Náklaďáky brázdí trasu z tibetské Lhasy na hranici s Nepálem.

Infrastrukturní propast mezi národy, ve kterých dohromady žije 40 procent všech obyvatel zeměkoule, lze dobře vidět na příkladu železnice, kterou Indové staví do Kašmíru. Po čtvrtstoletí trápení položili stěží čtvrtinu 345 kilometrů dlouhé trati.

Rivalita národů

Podle průzkumu BBC vidí Indii negativně 47 procent Číňanů a vztah k jižnímu sousedovi se stále zhoršuje. V Indii nahlíží Čínu negativně 38 procent lidí.

Stavba, u které měli papaláši přestřihávat slavnostní pásku už před čtyřmi lety, se protahuje kvůli technickým problémům, nedostatku financí i únosům inženýrů, které páchají zdejší povstalci. Největší optimisté věří, že by po trati mohly první vlaky projet v roce 2017.

I toto datum je ale ohrožené a indičtí inženýři se vymlouvají na velmi složitý terén. Na úctyhodné stavbě je 109 kilometrů tunelů a více než 780 mostů. Nejvyšší z nich se bude tyčit ve výšce 387 metrů, tedy o 63 metrů výše, než měří Eiffelova věž. Trať v jednom místě překoná kótu 3352 metrů nad mořem.

Důvodů ke konfliktu jaderných mocností je stále dost

Veškeré plány Indů ale blednou ve srovnání s čínskými projekty. Například 1140 kilometrů dlouhou trať z Čching-chaj do Tibetu postavili Číňané za pět let. Nejvýše položená železnice světa šplhá až do výšky více než pět tisíc metrů a překonává oblasti věčného sněhu a ledu.

Zatím to tedy vypadá, že pokud se téměř po půl století od vzájemného konfliktu proti sobě opět postaví armády, které dohromady čítají čtyři miliony mužů a žen ve zbrani, budou mít Číňané navrch. Důvodů, proč by se měly jaderné mocnosti poprat o post asijského lídra existuje stále dost a dost. (viz box)

MAPA: Himálájaské rivalství
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.