Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peking spustil továrnu na popové hvězdy. Doufá, že uhranou celý svět

  2:17aktualizováno  2:17
Čína by ráda zvýšila svůj vliv v zahraničí pomocí popkultury. Peking proto spustil vlastní továrnu na hvězdy. Ta už vyrobila první popovou zpěvačku, která má za úkol ohromit planetu. Působit však musí v souladu s politikou režimu.
Vzhůru na Západ! Čína hodlá dobýt obdiv světa prefabrikovanými popovými hvězdami. Ilustrační foto

Vzhůru na Západ! Čína hodlá dobýt obdiv světa prefabrikovanými popovými hvězdami. Ilustrační foto | foto: Reuters

Nekouří, nepije, netoulá se po barech. Její život určuje jediné poslání: stát se globální star. Jednatřicetiletá Žu-chan Ťia se od západních, povětšinou revoltujících kolegů liší ještě v jednom: její kariéru podporuje čínská vláda.

Téměř žádný Američan či Evropan nezná jediného čínského zpěváka či zpěvačku a Peking se rozhodl takové megastar vyrobit. Žu-chan Ťia se stala prvním umělcem státního produkčního projektu Earth Music, který je jakousi továrnou na popové hvězdy určené pro mezinárodní trh a který je zahrnut i v pětiletém Národním programu hospodářského rozvoje.

"Když máte silnou ekonomiku, lidé vás považují za velkou zemi. Ale teprve silná kultura z vás dělá supervelmoc," tvrdí viceprezident státní nahrávací společnosti. Debutové album Žu-chan s názvem Čas růst se však neprodává zrovna podle představ a nahrávací společnost teď dělá, co může. A může hodně, prostor na manévry plně hrazené vládou je obrovský.

Čína - laskavá a přívětivá země

Kromě zpěvu v nejmodernějším studiu poslouchá Žu-chan kdysi zakázané západní rockové skladby a svůj klasicky trénovaný soprán mění pod dohledem nejlepších expertů hudební branže v cosi "přijatelnějšího" pro globální trh.

A proč právě Žu-chan Ťia? Mladá žena bez skrupulí tvrdí, že je to kvůli jejímu souznění s vládou. Navíc kruh bezmezně loajálních zpěváků, kteří ovládají angličtinu, je poměrně úzký. Přidáme-li líbivou image jemné ženy, která dosáhla jistých úspěchů v zahraničí i bez vládní pomoci, volba byla jasná.

"Americké popové hvězdy tíhnou k provokatérství a rebelii, a to je přesně ten druh poselství, které čínská vláda nechce šířit ani mezi Číňany, ani do světa," míní Andrew Field z americké vzdělávací instituce Hult. "Čína pracuje na vlastním obrazu laskavé a přívětivé země," citoval experta na Čínu server BBC.

"Podpora vlády, to je past"

Žu-chan pochopitelně není jediná čínská zpěvačka, která se snaží prorazit do světa. Peking si však svou image v cizině bedlivě střeží a je jasné, že zatímco někteří se těší jeho téměř bezbřehé podpoře, jiným jsou (v lepším případě) házeny klacky pod nohy. Například populární čínské skupině Carsick Cars po úspěšném evropském turné vláda zatrhla domácí společné koncerty s Američany.

"Do dnešního dne nevíme proč," citovala BBC šestadvacetiletého zpěváka Šou Wanga, jenž se na snahy Pekingu uměle vytvářet hvězdy dívá skepticky. "Když vás podporuje vláda, jste v pasti. Nemůžete psát nic proti ní," dodává s tím, že o vládou protežovaných umělcích v Číně nikdo prakticky neslyšel.

S takovým druhem kritiky si však Žu-chan hlavu neláme. "Nezabývám se tím," říká a ujišťuje o jediném přání: šířit vlastní hudbu. Zda státem podporovaná hvězda skutečně do světa prorazí, ukáže až čas. Je však jasné, že s komunisty za zády žádné na Západě oblíbené čínské protestsongy očekávat nelze.

Šíření čínských hodnot

Ona donkichotská produkce umělých hvězd je součástí širší kampaně, jež má zlepšit obraz Číny ve světě. Teď, v době vyostřených teritoriálních sporů ve východoasijském regionu, se jeví jako obzvlášť důležitá. Podobně jako kdysi americká a britská popová kultura během studené války výrazně přidávala na atraktivnosti Západu, chce i Čína stejně sbírat body.

A nebere to na lehkou váhu. Prezident Si Ťin-pching na začátku měsíce znovu vyzval k "šíření moderních čínských hodnot a čínské kultury ve světě". Resort kultury plánuje do roka zdvojnásobit rozpočet až do výše 140 miliard amerických dolarů a každý rok tuto částku ještě o pětinu navýšit.

Příležitostí si všímají zahraniční společnosti a mnoho amerických firem investuje v čínském filmovém průmyslu. Nakonec megaprojekt přezdívaný "čínský Hollywood", jemuž loni na podzim ve městě Čching-tao připíjely americké hvězdy jako Leonardo DiCaprio či John Travolta, to výmluvně ilustruje. Komplex dvaceti filmových studií začne fungovat do tří let.

Prozatím stále platí, že články o vězněném umělci Aj Wej-wejovi nebo disidentovi Liou Siao-poovi či dalších přirozených ambasadorech čínské kultury spolehlivě předčí zprávy o režimu nakloněných hvězdách, jako je Žu-chan. Je to totiž právě nedostatek svobody, který brání v kulturní expanzi. To je zároveň i důvod, proč Čína v tomto směru zaostává za daleko menšími státy, jako je třeba Jižní Korea.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.