Protesty se týkají asi deseti poboček KFC v několika čínských provinciích, píše server New York Times. Vůbec první projevy nevole místní média zaznamenala už v neděli v provincii Che-pej. „Bojkotujte USA, Japonsko, Jižní Koreu a Filipíny. Milujte čínský národ,“ stálo na jednom z poutačů, který před pobočku oblíbeného řetězce rychlého občerstvení přinesl jeden z demonstrujících. „KFC je to, co jíte. Přicházíme tím však o odkaz našich předků,“ stálo dále na transparentu.
Čínská tisková agentura Sin-chua připomněla, že srdce Číňanů jsou „spojena s jejich předky“ a je tedy pochopitelné, že lidé protestují proti verdiktu ve sporu o ostrovy v Jihočínském moři. Agentura však upozorňuje, že tyto protesty by neměly narušovat veřejný pořádek.
#china KFC in northern China targeted by protesters shouting anti-US slogans https://t.co/7d3iTalZLF pic.twitter.com/Kn6HeNlpnK
„Pokud by se tak stalo, nelze je považovat za vlastenecké,“ uvedla. Čínský deník China Daily pak upozorňuje, že protesty mohou ve výsledku Číně spíše uškodit, protože zahraniční řetězce zaměstnávají desetitisíce místních obyvatel.
Terčem protestů je i Apple
Protesty proti západním firmám se však netýkaly pouze řetězce KFC. Někteří Číňané s vlasteneckým cítěním si totiž vylili vztek také na mobilech firmy Apple, píše server Asian Correspondent. Na sociálních sítích a webové stránce on.cc se objevilo několik fotografií zničených iPhonů. Většina těchto přístrojů se přitom vyrábí právě v Číně.
Chinese netizens smash their iPhones in order to protest against the #SouthChinaSea ruling made by The Hague https://t.co/0IBqWbXXaN
Číňany rozzlobil nedávný verdikt mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu, podle kterého Peking nemá nárok na sporné ostrovy v Jihočínském moři. Ty soud přiřkl Filipínám. Čína již předem avizovala, že verdikt soudu nebude respektovat.
Oblast, která je bohatá na suroviny a důležitá pro námořní dopravu i rybolov, je dlouho předmětem sporů mezi Pekingem a jeho sousedy. S teritoriálními požadavky Číny mají kromě Filipín problémy i další země regionu - Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan. Rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu je sice teoreticky pro Čínu závazné, je však jen těžko vynutitelné (více o verdiktu se dočtete zde).
Filipíny navíc v úterý odmítly nabídku čínské vlády k bilaterálním rozhovorům o územních nárocích v Jihočínském moři. „(Čínský ministr zahraničí) nás vyzval k otevřenosti pro bilaterální jednání, které by ale nebralo v úvahu rozhodnutí arbitráže,“ řekl filipínský ministr zahraničí Perfecto Yasay. „Řekl jsem mu, že to je něco, co není v souladu s naší ústavou a s našimi zájmy,“ dodal.
Vlastenecké protesty v Číně
Někteří Číňané po vynesení rozsudku vyrazili do ulic, v čemž má země bohatou tradici. První podobné protesty se odehrály už v roce 1919, kdy po konci 1. světové války na mírové konferenci ve Versailles byla Japonsku přiznána nadvláda nad provincií Šan–tung. Čínští studenti posléze vyšli do ulic a vyzvali k bojkotu japonského zboží.
V roce 2005 Číňané vyzývali k bojkotu po tom, co Japonsko představilo nové učebnice dějepisu, ve kterých podle mnohých Číňanů zamlžilo brutální počínání japonské armády během 2. světové války (více zde). V roce 2008 pak malá skupina Číňanů vyzvala k bojkotu francouzského řetězce Carrefour kvůli protibetským protestům v Paříži před blížící se olympiádou v Pekingu.
Podobné vlastenecké tendence přitom v Číně mnohdy přerostou v násilí, jak ukazuje případ z roku 2012. Terčem napadení se tehdy stal muž z provincie Šen-si, která se snažil zabránit vandalům v ničení svého automobilu japonské značky Toyota. Agresoři muže zmlátili zámkem na kolo. O několik dní později se pak mezi čínskými řidiči japonských vozů rozšířila samolepka, který hlásala: „Mé auto je japonské, ale mé srdce patří Číně“.
Vojenské manévry
Na aktuální verdikt soudu v Haagu mimo obyčejných Číňanů zareagovala také armáda. V pondělí oznámila, že až do čtvrtka bude v Jihočínském moři pořádat vojenské manévry a část moře proto uzavře pro lodní dopravu.
V Číně je nyní na třídenní návštěvě vrchní velitel amerického vojenského námořnictva admirál John Richardson, který zde jedná o otázkách Jihočínského moře a o způsobech zlepšení výměny informací mezi oběma armádami.
Čína v Jihočínském moři buduje u útesů umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům (více zde). Spojené státy a také některé země regionu za to Peking ostře kritizují.
Nároky Číny na pobřežní oblasti v jihočínském moři
