Už dvě desetiletí země pokračuje v prakticky nepřerušeném dvouciferném růstu vojenských výdajů; více než Čína v současnosti na obranu vydávají jen Spojené státy. Loni Čína zvýšila vojenský rozpočet o více než 12 procent.
Ohlášený desetiprocentní růst vojenských výdajů předhání čínskou zpomalující ekonomiku; letošní růst HDP by měl podle premiérova prohlášení dosáhnout sedmi procent, což je o půl procenta méně než loni.
Roky masivních výdajů na armádu vedly k jejímu mohutnému rozvoji, který zneklidňuje okolní státy - především proto, že Peking vystupuje čím dál tím rozhodněji v územních sporech ve Východočínském a Jihočínském moři. Země od Indie po Vietnam se snaží zmenšit rozdíl mezi svými armádami a čínskými ozbrojenými silami, a to jak prostřednictvím nových nákupů, tak cestou vzájemné spolupráce.
„Musíme posílit moderní logistiku, posílit národní obranný výzkum a vývoj nových a technologicky vyspělých zbraní a vybavení. Musíme vyvinout vědecké a technologické průmyslové obory spojené s obranou,“ prohlásil čínský premiér Li Kche-čchiang. „Vládní struktury na všech stupních se musí neustále aktivně zajímat o naši národní obranu a ozbrojené síly a musí podporovat jejich posilování,“ dodal.
„Musíme vyvíjet zbraně a zvýšit měřítka přípravy vojenského personálu. Jedině pak budeme schopni posílit naši strategickou bojovou připravenost a žádný nepřítel si nedovolí nás zastrašovat,“ citovala agentura Reuters generálporučíka Čung Č’-minga, který je mezi účastníky zasedání čínského parlamentu.
Vojenské výdaje jsou nedotknutelné
Analytici si všímají především toho, že roční vojenské výdaje Číny už nejsou spojené s hospodářskými výkony země. „Jde o politické rozhodnutí přijaté v Pekingu, že vojenské výdaje jsou svaté, nedotknutelné,“ řekl Richard Bitzinger z Ústavu pro obranné a strategické studie v Singapuru.
Na Tchaj-wanu, který Číňané nadále pokládají za svou odtrženou provincii, vyvolává pokračující zvyšování vojenských výdajů obavy především u opozice. Ta označila za znepokojivou skutečnost, že Čína rychle zvyšuje výdaje na armádu, přestože „nečelí žádné zjevné hrozbě“.
Peking podrobnosti svých vojenských výdajů utajuje. Podle odborníků ale nové peníze pravděpodobně půjdou na posílení námořnictva, na jeho vybavení protiponorkovými plavidly a na vývoj letadlových lodí - zatím má čínská armáda v provozu jen jednu.
