Vyzval USA, aby při řešení případu letadla postupovaly "pragmaticky a konstruktivně".
Reagoval tak na prohlášení amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který v neděli vyjádřil naději, že letoun EP-3 bude moci vzlétnout z čínského území, kde nouzově přistál po kolizi s čínskou stíhačkou. Předtím zvažovali Američané možnost letoun rozebrat a přepravit po moři.
Čína opět oficiálně odsoudila špionážní lety USA poté, co v pondělí Washington vyslal k čínskému pobřeží další průzkumný letoun. "Čína se vždy stavěla proti špionážním letům u svých břehů a bude v tomto ohledu na Spojené státy dále naléhat," prohlásil mluvčí.
Čína se rozhodla pustit Američany k letadlu
Čína umožní zástupcům Spojených států přístup k americkému špionážnímu letounu. Spojené státy podle tiskové agentury Nová Čína souhlasí s tím, že zaplatí čínské straně za srážku, při níž zahynul čínský pilot. Nebylo ovšem přímo řečeno, zda tato platba bude mít charakter kompenzace. Podle čínské tiskové agentury obě strany budou jednat "o specifickém objemu americké platby a položkách, jež mají být pokryty".
Americký viceprezident Richard Cheney v první reakci označil rozhodnutí Pekingu za
povzbudivý krok. "Žádné kompenzace jsme samozřejmě čínské straně nenabídli," prohlásil však americký viceprezident.
Obě strany nedávno v Pekingu vedly o osudu amerického špionážního letadla několik kol rozhovorů a dospěly k závěru, že budou jednat o tom, jak podobným
incidentům předejít.
Americké úřady tvrdí, že čínský stroj nesl izraelské rakety
Mezitím americké ministerstvo obrany oznámilo, že čínská stíhačka byla vybavena raketami vzduch-vzduch izraelské výroby. Izrael Washington předem o prodeji raket Python-3 Číně neinformoval, řekl mluvčí Pentagonu Craig Quingley. Dodal, že USA jsou proti šíření takových zbrojních systémů. "Jde o výkonnou raketu a její schopnosti jsou značné," podotkl.
Raketa Python byla jasně viditelná na čínském letounu F-8 na videozáznamu, který Pentagon minulý týden ukázal novinářům. Záznam, na němž byl stejný letoun, jaký se srazil s americkým strojem, byl natočen tři měsíce před srážkou. Podle listu The Washington Times prodával Izrael rakety Python čínskému komunistickému režimu od konce osmdesátých let.
Propuštěná posádka se vrátila domů
Po dvou dnech výslechů na Havaji přiletěla v neděli posádka amerického vojenského výzvědného letadla EP-3, kterou 11 dnů zadržovaly čínské úřady, na svou domovskou základnu na Whidbey Island ve státě Washington. Zástup asi deseti tisíc lidí, mezi nimiž byli politici, příbuzní a přátelé 24 letců, přichystal navrátilcům bouřlivé přijetí.
Jakmile ĺetci vystoupili na dráhu slavnostně vyzdobené letecké základny vojenského námořnictva, dav propukl v jásot, mával vlajkami Spojených států a zvedal velké transparenty s nápisem "Vítejte doma". Posádka, kterou tvoří 21 mužů a tři ženy, odjede domů na velikonoční svátky a asi na měsíční dovolenou. Jejich stroj nadále zůstává na letišti na čínském ostrově. Letecká kolize
Letoun přistál na Havaji
Americký průzkumný letoun se 1. dubna srazil s čínskou stíhačkou a poté nouzově přistál na ostrově Chaj-nan. Posádku, kterou tvoří 21 mužů a tři ženy. Pilot čínského letounu nehodu nepřežil.
Vojenský letoun C17 Globemaster II se 24 členy posádky amerického výzvědného letounu přistál na vojenské základně Hickam na Havajských ostrovech.
Americký prezident George Bush sledoval přistání posádky na Havaji podle mluvčího Bílého domu Ariho Fleischera společně s viceprezidentem Dickem Cheneyem v Oválné pracovně a komentoval ho slovy: "Dobrá zpráva. Vítejte doma."
Bush kritizoval Čínu
Posádka amerického výzvědného letounu nenese žádnou vinu na srážce s čínskou stíhačkou, řekl v projevu před Bílým domem prezident USA George Bush. Kritizoval však přístup Číny.
"Rozhodnutí Číny bránit návratu naší posádky celých jedenáct dnů je neslučitelné s tím typem vztahů, o němž naše oba státy řekly, že je chtějí navázat," citovala Bushova slova agentura AP. "Takový incident, jímž jsme právě prošli, neprospěje konstruktivním vztahům mezi našimi dvěma zeměmi. Jak Spojené státy, tak Čína musejí učinit rozhodnou volbu zaměřenou na produktivní vztahy, které přispějí k bezpečnějšímu, blahobytnějšímu a mírumilovnějšímu světu."
Čína propustila zadržovanou posádku
Čína v pátek, po 11 dnech, propustila posádku amerického výzvědného letadla, které se srazilo s čínskou stíhačkou. Američané před šestou hodinou SELČ přistáli na tichomořském ostrově Guam. Na ostrově členové posádky strávili asi dvě hodiny. Dopoledne odletěli vojenským letounem C17 Globemaster II na vojenskou základnu Hickam na Havajských ostrovech.
Během letu se posádce výzvědného letadla EP-3 budou věnovat lékaři, psychologové a zpravodajští odborníci.
"Chceme se ponořit do jejich paměti, dokud je ještě čerstvá, aby nám vlastními slovy vylíčili co nejpřesnější chronologii událostí a podrobností kolem nehody," řekl kontradmirál Quigley.
Americké vojáky také zajímá, co z tajného elektronického vybavení dokázala posádka zničit před nouzovým přistáním na čínském Chaj-nanu, a co mohlo padnout Číňanům do rukou.
Na Havaji má posádka pobýt asi dva dny a během víkendu se má vrátit do USA ke svým rodinám.
Bush chválil, Čína varovala
Americký prezident George Bush po odstartování letadla, které později dopravilo zadržovanou posádku z Číny, poblahopřál svým spolupracovníkům za dobrý výkon. Zejména své bezpečnostní poradkyni Condoleezze Riceové. "Odvedla jste dobrou práci. Náš tým nenechal přerůst první vážný incident do krize," řekl podle agentury AFP Bush Riceové. Pochvala patřila i řediteli prezidentské kanceláře Andrew Cardovi, jeho mluvčímu Ari Fleischerovi a komunikační ředitelce Karen Hughesové.
Čínský prezident Ťiang Ce-min však prakticky ve stejnou dobu varoval USA, že propuštěním zadržovaných vojáků záležitost rozhodně není uzavřena. "Washington by měl krok Pekingu uskutečněný z humanitárních důvodů správně interpretovat", řekl pro agenturu Nová Čína.
"Incident ještě není zcela uzavřen," zdůraznil nejvyšší čínský představitel po oznámení propuštění amerických vojáků držených v jeho zemi od 1. dubna. "Doufáme, že americká strana zaujme seriózní přístup k čínskému stanovisku vůči incidentu a vyřídí vše přiměřeným způsobem," řekl Ťiang Ce-min v uruguayském Montevideu, kde je právě na oficiální návštěvě.
Poškozený výzvědný letoun EP- 3 zůstává dále na čínském území a o jeho vydání se má jednat na schůzce 18. dubna, připomíná AFP. Hypermoderní elektronické přístroje na jeho palubě však posádka při přistávání údajně zničila, ovšem i jejich trosky čínské odborníky nesporně zajímají.
USA se omluvily, Čína propustí posádku
Spojené státy zaslaly ve středu Číně dopis, ve kterém se omlouvají za leteckou kolizi, při níž se srazilo americké špionážní letadlo s čínskou stíhačkou, jejíž pilot nehodu nepřežil. Čína obratem oznámila, že všech 24 členů posádky propustí. Informaci později potvrdil i Bílý dům. Diplomatický konflikt se mezi oběma velmocemi vlekl od 1. dubna, kdy americké výzvědné letadlo nouzově přistálo na jihočínském ostrově Chaj-nan a čínské úřady zadržely jeho posádku.
V krátkém projevu přenášeném americkou zpravodajskou televizní stanicí CNN z Bílého domu Bush dále vyjádřil smutek nad zmizením čínského pilota. Incident označil za těžkou situaci pro obě země.
V listu je i omluva za smrt čínského pilota. Prosím sdělte čínskému národu a rodině pilota Wang Weje, že velmi litujeme této ztráty, stojí tam.
Čínské úřady se nehodlaly omluvy vzdát
Čínské ministerstvo zahraničních věcí ještě v úterý varovalo Spojené státy, že na omluvě Spojených států trvá. Spojené státy se však omluvit nehodlaly, protože se za nehodu necítí zodpovědné.
Američtí diplomaté se v úterý navzdory všem problémům již popáté setkali se 24 členy posádky výzvědného letounu.
USA vyhověly čínské žádosti
Nejvstřícnější krok Spojených států byla slova ministra zahraničí Colina Powella pronesená týden po nehodě. Řekl, že Amerika smrti čínského pilota lituje.
"Žádáme Spojené státy, aby jasně a aktivně přiznaly odpovědnost za tento incident, a to omluvou čínskému lidu. To je podle našeho soudu klíčové pro vyřešení tohoto problému," řekl mluvčí čínského ministerstva.
Prezident George Bush na to reagoval prohlášením, že zadržováním americké posádky se každý den zvyšuje potenciál poškození amerických vztahů s Pekingem.
Vztahy obou zemí na nule
Incident srazil vztahy obou velmocí na nejnižší úroveň za poslední dva roky od chvíle, kdy americké letouny při úderu na jugoslávské hlavní město Bělehrad zasáhly čínské velvyslanectví.
Americko-čínské vojenské vztahy jsou v posledním desetiletí složité. Pentagon je přerušil po krvavém masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Kontakty se sotva začaly znovu navazovat, když v roce 1996 Čína odpálila rakety v blízkosti
Tchaj-wanu a vysloužila si tak další přerušení vojenských vztahů. Další několikaměsíční přestávkou reagoval na druhé straně Peking v roce 1999 po vybombardování své ambasády v Jugoslávii.
Článek o tom, jak se letadla srazila: americká i čínská verze - ZDE
|
POSÁDKA ČEKALA I NA DOHODU LINGVISTŮ Šlo o spojení tao-čchien, které je klasickým formálním vyjádřením hluboké omluvy s prvkem poníženosti. Ministr Powell, který vyjádřil lítost nad smrtí čínského pilota, však použil výraz, který byl do čínštiny přeložen jako i-chan. Ten v sobě nezahrnuje přiznání viny. Čínští lingvisté soudí, že by kompromisem mohlo být slovo pao-čchien. To vyjadřuje větší díl omluvy než i-chan, ale je méně rigorózní než tao-čchien. Pao znamená držet. Ve spojení se slovem čchien - omluva - vyjadřuje tradiční gesto omluvy, při němž člověk spojí ruce před obličejem a zlehka se ukloní. Tao je klasický čínský výraz pro slovo říci. Bush se nakonec ve svém dopise také stoprocentně neomluvil. Využil vhodných formulací tak, aby se jako omluva daly přeložit. Sám použil slova sorry, které se dá přeložit jako projev lítosti a zároveň jako omluva (I'am sorry - Je mi to líto, Omlouvám se). Nepoužil apologize, které je jednoznačné a dá se přeložit pouze jako omlouvám se. |
 Na snímku satelitu Ikonos je dobře patrné americké špionážní letadlo EP-3, které je odstavené na jedné z ranvejí letiště na ostrově Chaj-nan, 10. dubna 2001. |
 Pronajaté civilní letadlo s 24 členy posádky amerického výzvědného letounu, kteří byli propuštěni po jedenáctidenním zadržování čínskými orgány, přistálo na americké letecké základně Andersen na ostrově Guam v Tichém oceánu. (12. dubna 2001) |
 Pronajaté civilní letadlo s 24 členy posádky amerického výzvědného letounu, kteří byli propuštěni po jedenáctidenním zadržování čínskými orgány, přistálo na americké letecké základně Andersen na ostrově Guam v Tichém oceánu. Personál letiště a obyvatelé ostrova vítají jednoho ze členů posádky. (12. dubna 2001) |
 Vojenský letoun C17 Globemaster II se 24 členy posádky amerického výzvědného letounu, propuštěnými v noci na čtvrtek po 11 dnech zadržování čínskými úřady, přistál 12. dubna ráno místního času (18:30 SELČ) na vojenské letecké základ ně Hickam na Havajských ostrovech. (12. dubna 2001) |
 Vojenský letoun C17 Globemaster II se 24 členy posádky amerického výzvědného letounu, propuštěnými v noci na čtvrtek po 11 dnech zadržování čínskými úřady, přistál 12. dubna ráno místního času (18:30 SELČ) na vojenské letecké základ ně Hickam na Havajských ostrovech. (12. dubna 2001) |
