Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína překvapila, do Mali nabízí své vojáky. Vystřídali by Francouze

  12:00aktualizováno  12:00
Nečekaný zvrat v dosud "neinvazivní" zahraniční politice Číny přineslo čtvrteční bezpečnostní fórum v Pekingu. Východoasijská velmoc oznámila, že je ochotná poslat do Mali na pět set svých vojáků poté, co zemi opustí francouzské jednotky a situaci převezmou Spojené národy.

Francouzi spolu s maliskými vojáky hlídkují ve městě Timbuktu, které osvobodili od islamistických rebelů. Brzy se k nim možná přidají i čínští vojáci. | foto: Reuters

Možné spolupodílení se na zahraniční mírové operaci s přímou účastí vojenských složek zbořilo dlouhodobé tabu v čínské zahraniční politice. Peking dosud razil politiku ozbrojeně se nevměšovat do záležitostí spadajících výhradně do kompetencí suverénních států, tedy vnitřních konfliktů a občanských válek.

Ve čtvrtek však Čína přišla s nečekaným prohlášením, že je ochotná poskytnout na pět set příslušníků Čínské lidové armády k účasti na misi Spojených národů v Mali. Jednotky OSN mají v západoafrické zemi dohlížet na udržení míru a politickou stabilitu po odchodu Francouzů, které do své někdejší kolonie letos v lednu vyslala Paříž. Čínský ministr zahraničí Wang I popsal toto rozhodnutí Pekingu jako "průlom" v zahraniční politice země.

Pro srovnání - v okamžiku, kdy Francie zahájila svou intervenci proti povstalcům v Mali, poslala do země přibližně sedm set padesát svých vojáků. Pět set příslušníků Čínské lidové armády tedy rozhodně není nijak zanedbatelný počet.

Ačkoliv účast čínských vojáků na mírové misi musí ještě schválit mezinárodní společenství, nabídka Pekingu představuje významný precedens. "Jedná se o zásadní průlom v naší účasti na mezinárodních mírových misích," uvedl vedoucí pracovník OSN pro Čínu Čchen Čchien pro list Financial Times.

Doposud vysílala Čína za hranice primárně nebojové jednotky jako lékaře nebo inženýry. Momentálně je v mírových misích OSN napříč různými zeměmi světa nasazeno na tisíc osm set Číňanů. Přestože formálně jde o vojenský personál, bojových operací se povětšinou neúčastní a pouze dohlíží na bezpečnost.

Čína brání svoje zájmy v Africe

O zjevných změnách v čínské zahraniční politice si "šuškali" diplomaté OSN v New Yorku již před měsícem. A čtvrteční bezpečnostní fórum v Pekingu tyto zákulisní informace potvrdilo. Čína coby jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a země s nejrychleji rostoucím rozpočtem na zbrojení na světě učinila rozhodnutí stát se směrodatnou silou v mezinárodních misích.

Podle odborníků však rozhodně nejde o unáhlené rozhodnutí a Čína si je dobře vědoma, jaký dopad bude mít tento tah pro mezinárodní politickou scénu. "Byli velmi opatrní, když se o tomto kroku rozhodovali, jelikož jim bylo jasné, že to bude posuzováno jako překročení hranice a změna role, jakou bude Čína hrát v situacích podobných té v Mali," komentoval postup čínských diplomatů nejmenovaný armádní představitel pro britský list The Times.

Za dramatickým obratem pravděpodobně stojí snaha Číny ochránit své zájmy v zahraničí. Jak státní, tak soukromé čínské společnosti dosud investovaly v zemích napříč Afrikou miliardy dolarů. Přibližně milion Číňanů se navíc přímo podílí na realizaci různých projektů, počínaje výstavbou až po těžební průmysl, analyzuje situaci britský list.

Politická nestabilita v Mali tak představuje pro čínské investice obrovské riziko, zvláště pokud by se konflikt rozhořel i v dalších zemích, což opakovaně již hrozilo. A lukrativním ziskem nejsou pro povstalce jen oloupené společnosti, ale i jejich zaměstnanci jako takoví.

Například loni získali extremisté jako rukojmí skupinu devětadvaceti Číňanů pracujících v Súdánu a stejný osud potkal i další čínské občany třeba v Egyptě. Nejrychleji rostoucí ekonomika světa tudíž potřebovala nutně pojistku, jak co nejúčinněji zamezit možným ztrátám.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.