Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína rozmístila na sporných ostrovech zbraně, odhalily satelitní snímky

  17:16aktualizováno  17:16
Čína zřejmě rozmístila zbraně včetně protiletadlových a protiraketových systémů na všech sedmi umělých ostrovech, které vybudovala v Jihočínském moři, informoval ve středu americký think-tank s odkazem na nové satelitní snímky. Strategická obchodní cesta je předmětem teritoriálních sporů mezi státy jihovýchodní Asie.

Na satelitních snímcích ostrovů v Jihočínském moři jsou podle AMTI patrné protiletadlové zbraně a protiraketové systémy čínské armády (17. listopadu 2016) | foto: Reuters

Zjištění organizace Asia Maritime Transparency Initiative (AMTI) odporuje tvrzení čínské vlády, že Peking nehodlá sporné ostrovy militarizovat.

AMTI dokumentovala výstavbu hexagonálních objektů na atolech od června. „Nyní se zdá, že tyto budovy jsou dalším stupněm vojenského opevňování útesů (v Jihočínském moři),“ uvádí se ve zprávě z listopadu.

Fotogalerie

Na satelitních snímcích jsou patrné také věže, v nichž jsou podle AMTI umístěny zaměřovací radary.

„Rozmístění zbraní a protiraketových systémů ukazuje, že se Peking vážně zabývá případnou obranou ostrovů během možného vojenského zásahu v Jihočínském moři,“ popisuje AMTI.

Předpokládaná zařízení jsou podle zprávy mimo jiné zamýšlena pro případ raketového útoku amerických či jiných námořních jednotek na čínské letecké základny, jež mají být na ostrovech brzy zprovozněny.

„(Čína) stále tvrdí, že nedochází k militarizaci (ostrovů), ale kdyby se jí zachtělo, zítra tam budou stíhací letouny a rakety země-vzduch. Veškerá potřebná infrastruktura je hotová. Číňané mohou říkat, že se jedná jen o obranná opatření, ale když stavíte obří protiletadlová děla a protiraketové systémy, znamená to, že se připravujete na budoucí konflikt,“ podotkl ředitel think-tanku Greg Poling.

Arbitráž přiřkla sporné ostrovy Filipínám, Čína rozsudek odmítá

Spojené státy do oblasti posílají námořní hlídky a kritizují čínskou rozpínavost a agresivitu. Peking a Washington se také již řadu měsíců vzájemně obviňují z provokací. Americká prohlášení vyvolala v Číně vlnu nacionalistických vášní, vedoucích k bojkotu amerického zboží (psali jsme zde).

Americký ministr obrany Ash Carter v září oznámil, že se Spojené státy hodlají v Jihočínském moři více angažovat. „Vyvážení zajistí to, že USA zůstanou nejsilnějším vojenským a bezpečnostním partnerem na tomto území. Větší intervence přinesou nové investice nejen v oblasti vojenské, ale také v oblasti informačních technologii a vesmírného programu,“ řekl Carter.

Ke kritice čínské militarizace v Jihočínském moři se připojil i budoucí prezident Donald Trump, který zároveň oznámil, že se chystá po nástupu do funkce tvrdě postavit čínské asertivní politice, na rozdíl od předešlé administrativy.

Sporná oblast je významným námořním uzlem, pod jehož dnem se navíc mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu.

Nároky Číny na pobřežní oblasti v jihočínském moři

Nároky Číny na pobřežní oblasti v jihočínském moři

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.