Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10. července 2007) | foto: Profimedia.cz

Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

  • 100
Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými slovy. Nacionalismus v Indii i Číně je na vzestupu a podle analytiků by spor mohl snadno přerůst v ozbrojený konflikt.

Jeden z nejvážnějších sporů mezi Čínou a Indií za posledních třicet let vypukl na počátku léta, když vyšlo najevo, že čínští dělníci budují silnici na trojmezí Indie, Číny a Bhútánu. A to na sporném území na náhorní plošině Doklam, na které si dělá nárok Peking i Bhútán.

Indie, která dlouhá desetiletí vystupuje jako ochránce drobného buddhistického království, vyslala k hranici své vojáky a Čínu vyzvala, aby se stavbou přestala, což komunistická velmoc rozhodně odmítla. Minulý týden v deníku vydávaném čínskou armádou vyšel článek, jehož titulek nesl jasný vzkaz: „Území Číny je velké, ani píď země však není navíc“.

U sporné hranice se usadili indičtí i čínští vojáci, které dělí jen několik stovek metrů. A zatím to nevypadá, že by se situace měla uklidnit. Odborníci na region soudí, že asijští obři s největší pravděpodobností nakonec dojdou k dohodě, nevylučují ale ani další eskalaci.

„Ano. A neříkám to jen tak,“ odpověděl analytik Jeff M. Smith listu The New York Times na otázku, jestli spor může skončit ozbrojeným konfliktem a připomíná čínsko-indickou pohraniční válku z roku 1962, která si vyžádala stovky mrtvých. „Vzkazy, které si obě strany vyměňují, jsou strašidelně povědomé,“ dodává Smith.

Kuřecí krk

Sporné území má rozlohu pouhých 88 kilometrů čtverečních, v rostoucí regionální řevnivosti však hraje nezanedbatelnou roli. Nachází se totiž nad Siligurským koridorem, úzkým pruhem spojujícím hlavní část Indie s jejími severovýchodními státy. Indové této oblasti říkají Kuřecí krk a už léta se obávají, že pokud by jednou došlo k válce s Čínou, nepřítel koridor snadno obsadí a odřízne tak oblast o velikosti Británie.

Současné emoce kolem Doklamu pramení z geopolitických ambicí a státem pěstovaného nacionalismu na obou stranách. Čínský prezident Si Ťin-pching se nedávno na mohutné vojenské přehlídce prezentoval jako rozhodný velitel, v kinech je hitem číslo jedna vlastenecký akční trhák Vlčí bojovníci 2, v němž neohrožený čínský agent dává co proto západním bídákům.

Náhorní plošina Dolam

Náhorní plošina Dolam

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Indický premiér Nárendra Módí dává najevo, že se Číny nebojí. Na jaře představitel jeho vlády k velké nelibosti Číny podnikl cestu s dalajlámou na hranice Tibetu, vláda v Novém Dillí také okázale bojkotovala start projektu novodobé Hedvábné stezky. Velkorysý ekonomický plán Pekingu totiž podle Indů nebere ohled na jejich obavy z narušování teritoriální integrity.

„Doufám, že Indové vědí, co dělají. Pokud strkáte ruku do sršního hnízda, tak musíte být připraveni na cokoliv,“ komentoval indická gesta vůči říši středu Shiv Kunal Verma, autor knihy o pohraniční válce v roce 1962.

Dusivé objetí velkého bratra

A pak je tu ještě třetí strana sporu: Bhútán. Himálajské království o rozloze Šýcarska, které má pouhých 800 tisíc obyvatel, se od čínské anexe Tibetu spoléhá na ochranu od svého mocného jižního souseda. Indie poskytuje vládě v Thimpu ekonomickou a vojenskou pomoc ve výši miliardy dolarů ročně a v zemi udržuje malou vojenskou posádku.

Jenže v posledních letech je indické objetí trochu dusivé. Bhútánci mají pocit, že Indie se ze všech sil snaží překazit jejich diplomatické a obchodní styky s Čínou. Když se bhútánský premiér před pěti lety sešel v Rio de Janeiru se svým čínským protějškem, Indie za trest omezila dodávky oleje a petroleje.

Nejdivočejší přistání světa i splněný cestovatelův sen. To je Bhútán

Bhútánci si od užších styků s Čínou slibují především vyšší tržby z turistického ruchu, který je v zemi s nedotčenou přírodou a úchvatnými buddhistickými památkami přísně regulován. Zatímco Indové při cestě do Bhútánu nepotřebují vízum, čínští turisté platí za den 250 dolarů. Loni jich přijelo přes 9 tisíc.

„Zájmy našeho velkého bratra se snažíme chránit,“ svěřil se listu The New York Times Pema Taši, jehož cestovní kancelář se specializuje na čínskou klientelu. „Jenže oni mají pocit, že pokud se posuneme směrem na sever, nebudeme na nich už tak závislí,“ okomentoval postoj jižního souseda.

Současné třenice na hranici jsou citlivé téma. Bhútánci tuší, že jejich země je trpaslíkem v geopolitické hře dvou obrů. „Pokud by vypukla válka mezi Čínou a Indií, tak bychom byli jako maso v sendviči,“ tuší vůdce opozice v bhútánském parlamentu Pema Gjamtšo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video