Až do teď nebyl zaznamenán jiný případ nákazy virem H7N9 než při kontaktu s ptáky, nejčastěji drůbeží. První zaznamenaný přenos mezi dvěma lidmi s fatálními následky proto nenechává lékaře chladnými. Doposud nejagresivnější typ ptačí chřipky nakazil ve východní Číně jen od 30. června 133 lidí, z nichž 43 na následky viru zemřelo.
Nový kmen ptačí chřipky H7N9Poprvé se virus H7N9 objevil na konci února poblíž čínské Šanghaje. Nákaza se následně začala šířit na sever směrem k Pekingu. Tam už úřady zakázaly i prodej živé drůbeže. Podle expertů se jedná o dosud nejnebezpečnější kmen viru ptačí chřipky. Identifikaci viru navíc znesnadňuje absence viditelných příznaků nákazy u drůbeže (více čtěte zde). |
Většina infikovaných navštěvovala ptačí trhy nebo byla v úzkém kontaktu s živou drůbeží. Dvaatřicetiletá Číňanka však údajně žádný přímý kontakt s živými ptáky neměla a onemocněla až po opakovaných návštěvách nemocnice, kam chodila za svým nakaženým otcem.
Následné testy vzorků obou pacientů ukázaly, že kmeny viru byly geneticky téměř identické, což podporuje teorii, že se dcera ptačí chřipkou velmi pravděpodobně nakazila od svého otce.
"Naše zjištění podporují obavy, že H7N9 má skutečně potenciál stát se smrtící pandemií," píše se v článku britských vědců publikovaném v časopise British Medical Journal.
Obavy z možné epidemie sdílí i James Rudge z Londýnské školy pro hygienu a tropickou medicínu, který prohlásil, že ho první mezilidský přenos viru H7N9 nepřekvapil a připomněl, že již dříve došlo k podobné nákaze staršího typu ptačí chřipky H5N1.
Daná mutace však nebyla ani zdaleka tak smrtící, informovala britská BBC.
Přestože vědci varují, že by se v souvislosti s novým virem ptačí chřipky mělo postupovat s maximální ostražitostí, ubezpečují současně, že prozatím neexistují žádné důkazy o schopnosti H7N9 šířit se mezi lidmi efektivně.
Tvrzení podporuje i test 43 lidí, kteří se dostali do těsného kontaktu se zemřelými. U nikoho z nich lékaři virus v těle nenašli.
