Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína brojila v Sydney proti ekologickým omezením

  10:53aktualizováno  10:53
Členské země Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří se na summitu v Austrálii dohodli na dlouhodobém cíli snížení emisí skleníkových plynů, žádné závazné limity ale nepřijali. Omezovat se odmítají některé rozvojové ekonomiky vedené Čínou. Ekologové označili deklaraci za zklamání.

Australský premiér John Howard na tiskové konferenci během summitu APEC (9. září 2007) | foto: Mick TsikasReuters

Australský premiér John Howard oznámil, že vůdci 21 států APEC přijali "Sydneyskou deklaraci" o klimatických změnách.

V ní konstatovali nutnost, aby všechny země světa, ať už rozvojové či rozvinuté, přispěly podle svých možností k redukci exhalací skleníkových plynů, které jsou podle expertů hlavní příčinou globálního oteplování naší planety.

Deklarace rovněž stanoví, že členové APEC sníží k roku 2030 o 25 procent množství energie potřebné pro vyprodukování jednoho dolaru hrubého domácího produktu. Plocha pokrytá lesy by se měla do roku 2020 v regionu rozšířit minimálně o 20 milionů hektarů.

Tyto cíle nejsou ovšem pro státy APEC závazné. Právě proto deklaraci kritizovali ekologové, kteří ji považují za jasný neúspěch.

Proti jakýmkoli závazkům vystoupily na summitu rozvojové ekonomiky, vedené Čínou a Indonésií, v obavách, že by takový krok kladl překážky rozvoji jejich hospodářství. Podle nich by měly více odpovědnosti za klimatické změny přijmout vyspělé země.

Navrhovatelé nicméně deklaraci, která je považována za kompromis mezi chudými a bohatými státy APEC, chválí jako důležitý základ pro prosincovou klimatickou konferenci OSN na Bali, kde by se mělo jednat o nástupnickém dokumentu po Kjótském protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2012.

Jednání se odehrála za přísně střeženými branami sydneyské Opery, zatímco v ulicích proti americkému prezidentovi Georgi Bushovi, irácké válce, obchodní politice APEC a globálnímu oteplování převážně pokojně demonstrovaly asi tři tisíce lidí.

Při několika šarvátkách utrpěli zranění dva policisté, 17 demonstrantů skončilo za mřížemi. Do blízkosti summitu, který dnes končí, se ale nedostali, protože celé okolí z bezpečnostních důvodů neprodyšně uzavřely kordony policistů a především pět kilometrů dlouhý plot.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.