Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína staví na okupovaných atolech vojenské hangáry, dokazují satelity

  15:32aktualizováno  15:32
V jihočínském moři na několika malých ostrovech rostou nenápadné vojenské základny, kterými Peking chce posílit svůj regionální vliv. Ve své studii to tvrdí americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia. Upozorňuje také, že Čína tím může ohrozit plavidla amerického námořnictva.

Satelitní snímek ostrůvku Subi z 3. června letošního roku. | foto: Center for Strategic and International Studies

Čínský prezident Si Ťin-pching na březnové návštěvě Spojených států Baracka Obamu ujišťoval, že výstavba na několika ostrůvcích v Jihočínském moři nemá nic společného se zbrojením. „Zájmem Číny není militarizace,“ sdělil k situaci na Spratleyho ostrovech, které spadá do území, na nějž si Čína činí nárok (více o sporném území se dočtete zde).

Čína umí postavit ostrov za pár měsíců, dokazují to satelitní snímky

Aktuální satelitní snímky ostrůvků obsazených Čínou však ukazují, že se jednalo jen o prázdná slova.

Americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve své studii upozorňuje na výstavbu hangárů a letištních ploch na ostrůvcích či útesech Fiery Cross, Subi a Mischief. Žádná armádní technika se podle studie na ostrovech zatím nenachází, hangáry však dokážou pojmout všechny typy čínských letadel.

Satelitní snímek ostrůvku Mischief z 3. června letošního roku.

Satelitní snímek ostrůvku Mischief z 3. června letošního roku.

Větší hangáry mohou sloužit jako úkryt pro bombardéry H-6, létající tankery H-6U, nákladní stroje Y-8 či radarový letoun KJ200, uvádí studie. Menší hangáry o šířce přes dvacet metrů pak mohou být určeny pro menší stroje a stíhací letouny.

Čínské úřady sice tvrdí, že hangáry budou sloužit pouze pro civilní letouny a stroje s nevojenským využitím, satelitní snímky však podle expertů naznačují něco jiného. Je z nich patrné, že se jedná o stabilní a nečekaně silné konstrukce.

Satelitní snímek ostrůvku Fiery Cross z 3. června letošního roku.

Satelitní snímek ostrůvku Fiery Cross z 3. června letošního roku.

„Jsou mnohem masivnější, než je běžné při stavbě hangárů pro civilní využití. Jsou vyztužené, aby odolaly útoku,“ sdělil serveru New York Times Gregory B. Poling z CSIS. Dodal, že největší z hangárů má na šířku přes 60 metrů a pojme tak i největší čínské bombardéry.

Plíživá příprava na nasazení armády?

Pokud by Čína do oblasti opravdu přesunula armádní letouny, jednalo by se o další vyhrocení sporu o zdejší území a ohrožení volné plavby patrolujících lodí amerického námořnictva. Mezinárodní arbitrážní soud přitom v polovině července sporné ostrovy přiřkl Filipínám. Čína však bezprostředně po verdiktu uvedla, že rozhodnutí soudu v Haagu nebude respektovat (více o rozhodnutí soudu se dočtete zde).

Číňané se zlobí kvůli sporným ostrovům. Ničí iPhony a bojkotují KFC

Podle bezpečnostních expertů Čína začala budovat hangáry na sporných ostrovech dlouho před červencovým verdiktem. „Základy položili před mnoha měsíci,“ tvrdí M. Taylor Fravel, profesor politologie na Massachusettském technologickém institutu.

Podle něj výstavba nemusí být v rozporu se slovy Si Ťin-pchinga z březnové návštěvy USA. „Čína si jen připravuje možnost, aby tyto ostrovy mohla využít coby vojenské základny. Vytvořili si příležitost, jak na tomto území demonstrovat sílu a zajistit si obranu,“ vysvětluje.

Hangáry tak mohou zatím zůstat opuštěné nebo budou skutečně sloužit civilním účelům. Armáda by se v nich usídlila jen v dobách zvýšeného napětí v regionu.

Nároky Číny na pobřežní oblasti v Jihočínském moři

Nároky Číny na pobřežní oblasti v Jihočínském moři

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.