Letoun, který dostal název "Ostrý meč", je vyvrcholením mnohaletého vývoje, jemuž předcházelo zkonstruování neviditelných stíhaček J-20 a J-31. "Úspěšný let ukázal, že Čína znovu zmenšila svůj odstup od západních leteckých velmocí," napsal státní deník China Daily.
B-2 Spirit
Northrop Grumman B-2 Spirit je americký bombardér, využívající technologii stealth Konstrukce je převážně z uhlíkových kompozitů a je velmi náročná na údržbu. Letoun se však díky ní omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů. Zdroj: Wikipedia |
Na prvních záběrech je vidět přistání v podstatě zmenšená verze amerického bombardéru B-2.
Podle deníku byl letoun navrhnut a vyroben pod patronací Aviation Industry Corp. of China, což je největší výrobce letecké techniky v Číně. I přes velké pokroky ve vývoji moderní techniky zahraniční armádní experti předpokládají, že první stroje se do ostré provozu nedostanou dříve než v roce 2018.
Čína v patách Západu?
I přesto však Čína úspěšným testem neviditelného bezpilotního stroje už nyní vstoupila do malého elitního klubu zemí, mezi něž patří Spojené státy, Izrael, Francie a Velká Británie, které posouvají technologické hranice nepilotovaných letounů.
Bezpilotní letouny přitom byly nedávno důvodem sporu mezi Čínou a Japonskem. Ty se již mnoho let hádají o sporné souostroví Senkaku (více o sporu čtěte zde). Na sklonku října se pak nad souostrovím objevil čínský bezpilotní letoun. Na to Japonsko reagovalo rázně a Čínu varovalo, že příště podobné provokace nebude tolerovat a letoun sestřelí, píše server japantimes.co.jp. Čínské úřady však odpověděly ještě rázněji: "Pokud to uděláte, bude to válečný akt."
Čína se na zbrojním poli v posledních letech patrně rozhodla vydat cestou "soběstačnosti". Dovážet co nejméně, vyrábět moderní zbraňové systémy sama a co nejvíce prodávat do zahraničí. Zatímco v letech 2002 až 2006 byla podle údajů nezávislého výzkumného institutu SIPRI Čína největším světovým dovozcem konvenčních zbraní, v letech 2007 až 2011 se situace změnila a Peking "spadl" až na čtvrtou příčku za Indii, Jižní Koreu a Pákistán. Paradoxně se však při výrobě vlastních zbraní v mnoha případech až příliš inspiruje v bojové technice západních mocností (více o čínských "dvojčatech" moderních armádních strojů čtěte zde).
