Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Číně není příroda lhostejná, slaví úspěchy v ochraně žraloků

  23:41aktualizováno  23:41
Čína nikdy nebyla vzorem země, která by vynikala ochranou životního prostředí. V posledních letech však v jednom z environmentálních odvětví slaví přeci jen úspěch. Úřadům a aktivistům se totiž podařilo snížit spotřebu žraločích ploutví, které slouží pro přípravu tradiční polévky. Do boje za žraloky se pak vydali i slavný basketbalista nebo úspěšný obchodník.

Žraloci napadají lidi v Jižní Karolíně. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Polévka ze žraločích ploutví je pochoutka uctívaná v Číně a okolních zemích již po mnoho staletí. Až v posledních dekádách se však stala symbolem bohatství a společenského statutu, na což každoročně doplatí asi 100 milionů žraloků. V posledních letech se kvůli nepřiměřenému lovu dostalo na seznam ohrožených druhů mnoho žraloků. Deseti druhům dokonce ochránci přírody v následujících letech předpovídají velmi velkou pravděpodobnost vyhynutí.

Podle mnohých odborníků je za vysokou spotřebou žraločích ploutví také absolutní neinformovanost veřejnosti. Podle průzkumu prováděného v letech 2005 až 2008 asi 80 procent Číňanů nevědělo, z čeho se tradiční polévka vyrábí. V Číně ji totiž na jídelním lístku najdete jen pod názvem "polévka z rybích ploutví".

Fotogalerie

Zlom přišel v roce 2006. Tehdy se do boje za žraloky pustil slavný čínský basketbalista Jao Ming, který natočil sérii spotů upozorňujících na nadměrný a brutální lov žraloků. Spot se nevyhýbal ani záběrům na uřezávání ploutví a následné zahazování zohavených těl žraloků zpět do moře.

Podnikatel a impulz pro vládu

Odvážná kampaň zapůsobila na podnikatele Jima Čanga, který se následně stal velkým ochráncem žraloků. V roce 2010 na čínské sociální síti Weibo (obdoba Twitteru, pozn. red.) založil anketu, kde se uživatelů ptal na jejich názor na případný zákaz dovozu žraločích ploutví. "Dodalo mi to obrovskou kuráž, 99 procent lidí, tedy skoro 30 tisíc z celkového počtu hlasujících, se vyjádřilo pro zákaz dovozu," uvedl Čang pro server washingtonpost.com a dodal, že s takovou podporou musel něco udělat.

Čang následně přesvědčil asi třicítku členů čínského parlamentu, aby přednesli návrh zákona o zákazu dovozu žraločích ploutví. Parlament však návrh smetl ze stolu. Úspěch však přeci jen slavil a čínské úřady se začaly o problematiku hlouběji zajímat. Výsledek? V červnu loňského roku vláda zakázala podávání polévky ze žraločích ploutví na oficiálních akcích a rautech. V záři pak podobný zákaz vydal i Hongkong.

Angažovala se i čínská média. Ta totiž přišla se sérií reportáží, které odhalily, že v mnoha případech se při přípravě polévky ze žraločích ploutví používají želatinové náhražky. V některých ploutvích pak reportéři po konzultaci s lékaři objevili vysoké koncentrace kadmia a rtuti.

Pokles spotřeby o 70 procent a naděje do budoucna

Efekt je podle všeho obrovský. V únoru letošního roku úřady oznámily, že během období jarních prázdnin klesla spotřeba polévky ze žraločích ploutví o 70 procent oproti stejnému období v loňském roce.

Proč polévka ze žraločích ploutví?

Žraločí ploutev údajně působí afrodiziakálně, posiluje funkce orgánů, zpomaluje stárnutí a zamezuje vzniku rakoviny. Žádný z těchto mýtů však nebyl nikdy vědecky potvrzen.

Pravidelná konzumace naopak zdraví spíše uškodí, protože v důsledku znečištění oceánů jsou jejich ploutve plné těžkých kovů a olova, což může způsobit onemocnění ledvin, neplodnost či nervové poruchy

V Hongkongu se pak toto číslo pohybovalo okolo 30 procent. Pokles zaznamenali i samotní obchodníci. Půl kila sušených žraločích ploutví, který dříve přišel na 165 dolarů (asi 3 100 korun), nyní stojí okolo 110 dolarů (asi 2 100 korun).

Snížená poptávka po tradiční čínské pochoutce nyní dopadá i na majitele restaurací. "Samozřejmě, že vím o problematice žraločích ploutví. O tom, že je to kontroverzní, jsem se dozvěděl ze spotu Jao Minga. Samozřejmě cítím vinu, co ale mohu jiného dělat," uvedl šéfkuchař z restaurace ve městě Lan-čou a dodal, že obrat se mu propadl až o polovinu.

S úspěchem v oblasti žraločích ploutví se nyní ochránci zvířat vrhají do jiné oblasti – obchodu se slonovinou a rohy nosorožců. Za minulý rok bylo v Africe zabito asi 25 tisíc slonů, jen v Jihoafrické republice pak rukou pytláků zemřelo 668 nosorožců (více zde). Většina rohů a slonoviny pak putuje do asijských zemí, ze kterých je Čína suverénně největším odběratelem. Pokud však budou ochránci stejně úspěšní, jako při ochraně žraloků, může se to již brzy změnit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.