Možný soupeř současného prezidenta Jan Švejnar patří ke kritikům kuponové privatizace i rovné daně.

Možný soupeř současného prezidenta Jan Švejnar patří ke kritikům kuponové privatizace i rovné daně. | foto: MF DNES

Čím se liší ekonomové Švejnar a Klaus

  • 834
Jan Švejnar sbíral tituly profesora ekonomie na špičkových zahraničních univerzitách, když větší část svého života strávil v emigraci, kam v sedmnácti letech odešel se svými rodiči. Václav Klaus, rovněž profesor ekonomie, si mezitím svou kariéru budoval doma, v tehdy komunistickém Československu.

Teď se spolu možná oba utkají při volbě prezidenta. I když se spolu se Švejnarovým jménem nejčastěji uvádí, že je liberální ekonom, sociální demokraty si na svou stranu získal mimo jiné tím, že za své velké téma považuje řešení chudoby ve třetím světě.

V 90. letech kritizoval dnes pětapadesátiletý Švejnar ekonomickou transformaci, která probíhala v České republice pod Klausovou taktovkou a ve znamení kuponové privatizace. Švejnar byl také ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, jehož vztahy s Klausem nebyly právě ideální.

Na rozdíl od současného prezidenta Klause patří Švejnar ke kritikům rovné daně. "Moderní dějiny všech vyspělých zemí ukazují, že většinou jdou na daň, která má určitou progresivitu. Myslím, že by bylo nejlepší mít mírnou progresivitu, úplně rovná daň má určité problémy," řekl například Švejnar před třemi lety v rozhovoru pro rádio Frekvence 1.

A kladný názor má prezidentský kandidát zelených, ČSSD a dvou menších senátních klubů Švejnar i na zavedení společné evropské měny eura, k níž má současný prezident Klaus výhrady.

Švejnar, který žije střídavě v Česku a v USA, kde přednáší na Michiganské univerzitě, o reformě Topolánkovy vlády řekl podobně jako Klaus, že jde správným směrem, ale že to je jen první nutný krok.

"Varuje před některými nelogičnostmi reformy," vysvětluje šéf ČSSD Jiří Paroubek, proč i přesto má Švejnar podporu jeho strany, která napadá reformu ústavní stížností.

Referendum? Proč ne
Při prezidentské volbě budou klíčové hlasy komunistů. Ty zejména zajímá postoj obou kandidátů k americkému radaru protiraketové obrany. Mezi Švejnarem a Klausem se v této věci budou rozhodovat těžce. Jejich názory jsou podobné.

Přesně před rokem Švejnar v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že by v referendu hlasoval pro radar. "Je to důležité jak pro celý západní svět a západní společnost, tak pro Českou republiku," prohlásil Švejnar.

Později dodal, že referendum této otázce nepovažuje za nejšťastnější, ale pokud by si to veřejnost přála, tak by se mu nebránil.

Prezident Klaus letos v létě odpůrcům radaru odepsal: "Jako prezident republiky v této věci neuplatním právo veta a budu respektovat většinový výsledek, ať vznikne jakýmkoli způsobem."

Zároveň v souvislosti s referendem varoval před laciným populismem kvůli přetrvávajícímu pacifismu v Česku i v Evropě.

Už jednou mohl Švejnar ve funkci Klause nahradit, když prezident Václav Havel hledal nového premiéra poloúřednické vlády. Nakonec tehdy místo Švejnara padla volba bankéře Josefa Tošovského.

Rozdílný názor mají Švejnar Klaus například na hrozbu klimatických změn, ale také třeba na návrh nové Národní knihovny, kterou chce v Praze na Letné postavit architekt českého původu Jan Kaplický.

Zatímco Klaus před časem pohrozil, že by se šel klidně připoutat řetězy, jen aby knihovna na Letné nestála, Švejnarovi se návrh zamlouvá. Jedna věc ve Švejnarově i Klausově životopise je společná – jejich ženy jsou ekonomky, Livia Klausová i Švejnarova americká žena Katherine.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video