Součástí ohromných přípravných akcí, které předcházely květnovému zásahu v domě šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina, byl i program "očkování proti hepatitidě typu B" v Abbottábádu. Američané najali pákistánského lékaře Šakíla Afrídího a tým několika sester a zorganizovali cestu do města, kde sídlí pákistánská vojenská akademie a kde věřili, že se skrývá bin Ládin.
Projekt měl vypadat věrohodně. Očkovací tým proto začal vakcíny proti žloutence vpichovat nejprve v těch nejchudších periferních oblastech města. Časem zdravotníci postupovali blíž k velkému bílému komplexu, který byl jejich cílem.
CIA údajně chtěla získat DNA příbuzných hledaného teroristy. Genetickou informaci by potom vyšetřovatelé porovnali se vzorkem DNA bin Ládinovy sestry, která zemřela v roce 2000 v Bostonu.
Očkování začalo v březnu
Afrídí přijel do Abbottábádu v březnu, necelé dva měsíce před akcí amerického komanda, které dopadlo a zabilo bin Ládina v jeho domě. Lékaři pomáhali tamní zdravotníci, ti však o plánu neměli tušení, píše list.
Pákistánská tajná služba ISI nyní lékaře zatkla za údajnou pomoc CIA. "Celá ta věc byla naprosto nesprávná," uvedl nejmenovaný pákistánský činitel. "Ta oblast je poměrně bohatá. Proč by vybrali zrovna ji, aby tam rozdávali vakcíny zdarma," poukázal na to, co pákistánské agenty mohlo přivést na stopu.
Pákistánské úřady ani CIA zprávu dosud nekomentovaly.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou od bin Ládinova úmrtí takřka na bodu mrazu. Američané zátah provedli na cizím území, aniž by o tom pákistánská strana věděla. CIA se obávala, že by bin Ládin mohl být varován. Pákistánci nedávno vypověděli americký vojenský personál a zdržují vydání víz pro diplomaty.
USA naopak přiškrtila vojenskou pomoc jihoasijské zemi. Podle listu The Times do Pákistánu neodletí pušky, munice, neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění, vysílačky a součástky pro vrtulníky. Washington také zastavil převod asi 300 milionů dolarů, které měly Islámábádu kompenzovat nasazení přibližně 100 tisíc vojáků při hranicích s Afghánistánem (více zde).
