Irácká chemická továrna v Al Furat

Irácká chemická továrna v Al Furat - Satelitní snímky zveřejněné USA ukazují iráckou chemickou továrnu v Al Furat, jejíž výstavbu zastavena v roce 1991 a obnovena o deset let později. (7. října 2002) | foto: Reuters

CIA se bojí reakce Saddáma na úder

  • 33
CIA se obává, že Saddám Husajn zaútočí zbraněmi hromadného ničení, pokud bude napaden. Vyplývá to z dopisu Johna McLaughlina, náměstka šéfa americké Ústřední zpravodajské služby, v němž se zabývá i možností nevyprovokovaného iráckého útoku na USA. Možnost, že by k tomu v dohledné budoucnosti došlo, je velmi nízká, míní CIA, podle níž Bagdád obnovil výrobu chemických zbraní.

Americký Kongres debatuje o rezoluci, která by dala prezidentu Georgi Bushovi podporu k útoku na Irák. Bush v posledním projevu opět zdůraznil hrozbu, jakou představuje Irák pro USA svými biologickými a chemickými zbraněmi a vazbami na teroristy.

Podle některých demokratických senátorů však CIA neposkytuje Kongresu všechny zpravodajské informace, které dává Bílému domu. Předseda zpravodajského výboru Senátu Robert Graham proto požádal CIA o další údaje.

Podle CIA se Irák zřejmě rozhodl neprovádět teroristické útoky proti USA, ať biologickými, chemickými nebo konvenčními zbraněmi. "Pokud by však Saddám došel k závěru, že by americký útok už nemohl být odvrácen, asi by měl méně zábran uchýlit se k teroristickým akcím," stojí v dopise náměstka šéfa CIA Johna McLaughlina, určeném Grahamovi.

CIA tvrdí, že neexistují rozpory mezi postojem agentury a přístupem George Bushe. "Šance, že by Saddám nyní zahájil útok zbraněmi hromadného ničení, je nízká. Není ale pochyb, že pravděpodobnost nasazení těchto zbraní k vydírání, odstrašování a dalším účelům proti USA nebo našim spojencům v oblasti poroste s tím, jak je bude Bagdád dále vyvíjet," uvedl šéf CIA George Tenet.

IRÁK vs. USA

Bush doma shání podporu k úderu - aktuální vývoj

Úder na Irák - příloha iDNES

MULTIMÉDIA

mapa Iráku * fotografie
* srovnání armád *

Rostoucí podpora Iráku extremistických Palestinců spolu s přibývajícími náznaky o vztahu s Al-Kajdou naznačují, že vztahy Bagdádu s teroristy se budou rozšiřovat i bez americké vojenské akce, míní americká Ústřední zpravodajská služba.

Vědomosti CIA o vztahu Iráku a teroristické sítě Al-Kajda se vyvíjejí a opírají se o zdroje různé spolehlivosti. "Máme důvěryhodné zprávy o kontaktech na vysoké úrovni v posledních deseti letech mezi Irákem a Al-Kajdou, které se týkaly poskytování útočiště a vzájemného neútočení," stojí v Laughlinově dopise.

CIA nedávno zveřejnila zprávu, podle níž Irák obnovil výrobu chemických zbraní a disponuje kapacitami produkovat biologické zbraně ve velkém rozsahu. V případě jaderné zbraně CIA míní, že Saddám Husajn o ni sice usiluje, ale zatím se mu ji nepodařilo získat.

"Bagdád obnovil výrobu prostředků biologické války, a to pravděpodobně včetně bojových plynů, jako jsou yperit, sarin, cyklosarin a VX," konstatuje dokument, který podle CIA vychází z důkladného posouzení různých zpravodajských poznatků ohledně iráckých programů vývoje zbraní hromadného ničení.

Během kontrol, které prováděli zbrojní inspektoři OSN v letech 1991 až 1998, se produkce chemických zbraní v Iráku snížila. Tento stav podle CIA přetrvává i nyní ve srovnání se situací v době války v Perském zálivu.

"Navzdory tomu výroba plynu VX doznala zlepšení a navíc se prodloužila i životnost skladovaných zásob tohoto plynu. Irák nyní pravděpodobně má k dispozici několik set tun chemických zbraní," uvádí se ve zprávě.

Pokud jde o biologické zbraně, CIA odhaduje, že Irák disponuje jejich výrobou ve velkém rozsahu, která je ukryta v mobilních provozech. "Protože tyto provozy mohou uniknout snahám o odhalení, lze je jen velmi obtížně zničit a mohou tedy dosáhnout takové kapacity produkce jako v době války v Zálivu," tvrdí američtí zpravodajci.

Irák je podle CIA také schopen vyrobit bezpilotní letouny, o nichž se většina expertů domnívá, že by je Bagdád mohl využít k rozsévání biologických zbraní. Irácká armáda také má k dispozici několik desítek raket typu Scud s doletem 659 až 900 kilometrů a další nově vyvinuté střely, jež mohou překonat hranici doletu 150 kilometrů vymezenou rezolucemi OSN.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video