Program údajně vznikl v napjaté atmosféře po teroristických útocích z 11. září 2001. Deník The Wall Street Journal od svých zdrojů zjistil, že součástí bylo i zmíněné dopadení či zabití teroristů z Al-Kajdy. Co dalšího ale plán obsahoval, se pořád neví.
Nový šéf CIA Leon Panetta, jehož do čela agentury jmenoval Bushův nástupce Barack Obama, každopádně program letos v červnu zastavil. A následujícího dne o něm na uzavřeném jednání řekl členům kongresových výborů pro tajné služby. Právě tímto kanálem se poté informace dostaly ven.
Šéf CIA Leon Panetta
Deník The New York Times o víkendu s odvoláním na další tajné zdroje napsal, že tajit existenci programu před Kongresem nařídil přímo Bushův viceprezident Dick Cheney. - čtěte Cheney prý nařídil CIA, aby před Kongresem tajila protiteroristický program
Když Panetta program po osmi "tajných" letech rušil, v CIA s tím prý nikdo neměl problém, neboť zpravodajská služba plány v podstatě nikdy neuvedla v život.
Vydala na ně nějaké peníze - údajně ne moc. Podle republikána Petera Hoekstry ze sněmovního výboru pro tajné služby to byla částka "bližší jednomu milionu než padesáti milionům". Dost možná začal i nějaký výcvik. Ale konkrétní podoby prý program nikdy nenabyl.
Jako Izraelci po hrách v Mnichově
The Wall Street Journal ale přišel s dalším zjištěním: CIA prý po 11. září zvažovala podniknout cílené atentáty na lídry Al-Kajdy. Podobné těm, které zorganizovali Izraelci po masakru na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, kde palestinská skupina Černé září zabila jedenáct jejich sportovců.
"Bylo to jako z filmů," řekl deníku jeden z bývalých zaměstnanců CIA. "Bylo to jako: zabijte je všechny." Cílené atentáty přitom zakazuje zákon přijatý už v 70. letech za vlády prezidenta Forda, připomněl The Wall Street Journal.
George Bush ani Dick Cheney prý takové operace nepodporovali, řekl deníku anonymní zdroj. Asi po šesti měsících pak celá iniciativa zašla na úbytě.
Jedna bitva dlouhé války
Kauza tajného protiteroristického programu CIA má pochopitelně mnohem širší kontext. Je součástí dlouhodobého soupeření mezi výkonnou a zákonodárnou částí moci o to, jak dohlížet na činnost tajných služeb. Řečeno nejjednodušeji: co všechno by měl Kongres o aktivitách špionů vědět.
V posledních letech se v rámci této debaty mluvilo třeba o tajných věznicích či přeletech nad Evropou. Teď jsou ve středu zájmu hlavně kruté výslechové metody používané agenty CIA na základně Guantánamo.
Novou "bitvu" ve válce o dohled nad špiony odstartovala v květnu šéfka Demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová. Obvinila agenty, že ji neinformovali o používání takzvaného waterboardingu, mučicí metody, při níž má vyslýchaný pocit, že se topí. CIA toto nařčení odmítla.
Kongresmani už delší dobu volají po novém zákoně, který by uložil tajným službám povinnost informovat Kongres ve větší míře, než je tomu nyní. Bushova administrativa se k tomu neměla a Obamova je na tom stejně, připomněl The Wall Street Journal.
Pokud jde o případ tajného protiteroristického programu, demokraté ze Sněmovny reprezentantů požadují jeho vyšetření. Ministr spravedlnosti Eric Holder zase zvažuje kriminální vyšetřování metod, které za vlády George Bushe používali agenti při výsleších.
