Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CIA odtajnila dokumenty o srpnu 1968. Před sovětskou invazi varovala

  15:51aktualizováno  17. dubna 7:16
Americká zpravodajská služba CIA dnes zveřejní stovky stránek dokumentů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Dokumenty odtajní při sympoziu o roli tajných služeb při podobných událostech.

Praha 21. srpna 1968 | foto: Jiří Všetečka

Mezi zveřejněnými dokumenty je například varování z 2. srpna 1968, že Sovětský svaz vytvořil rozsáhlou invazní sílu. Ta později v noci z 20. na 21. srpna okupovala Československo.

Z dosud částečně tajných dokumentů vyplývá, že CIA před invazí pozorně sledovala formování sovětských sil a varovala tehdejšího amerického prezidenta Lyndona Johnsona před vojenským zásahem. Moskva tehdy soustředění vojsk označovala za vojenská cvičení.

Invaze tak trochu překvapila...

Překvapením nicméně podle agentury AP pro CIA bylo datum invaze. "Někdy se to považuje za zpravodajské selhání, protože jsme nevarovali Johnsona, že zaútočí ten den. Invaze každého tak trochu překvapila ... z dokumentů ale vyplývá, že jsme věděli, o co jde, že dochází k nebývalé koncentraci sil. Je zřejmé, že jsme o tom prezidenta informovali," uvedl Peter Nyren z oddělení historických sbírek CIA.

Spolu s ostatními historiky se v pátek v Johnsonově prezidentské knihovně v texaském Austinu zúčastnil konference, jež se zabývala rolí zpravodajských služeb při varování před podobnými událostmi a poučením, jež si tajná služba z invaze vzala. CIA při této příležitosti poprvé zveřejnila jako jeden soubor kolem 500 stránek dokumentů o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Některé z nich byly známé už dříve, část ale byla odtajněna vůbec poprvé.

Podle historika Marka Kramera, který vede výzkum období studené války na Harvardově univerzitě, odvedla CIA při analýze tehdejších událostí dobrou práci. "Co se týče strategického varování, pracovali dobře. Předestřeli možnost, která prakticky odpovídala tomu, co se stalo. Neměli žádný zdroj na druhé straně, ale situaci zhodnotili velmi přesně," uvedl.

Vojenskou intervenci v Československu v srpnu 1968 provedly armády pěti zemí tehdejší Varšavské smlouvy. Jejím cílem bylo potlačit takzvané Pražské jaro, které se pokoušelo reformovat socialistické zřízení a znamenalo mimo jiné konec cenzury. Sovětská vojska pak v Československu zůstala až do roku 1991.

Johnson nevěřil, že jde o invazi

Moskva se v případě Československa v roce 1968 snažila postupovat opatrněji než o 12 let dříve v Maďarsku, kde protikomunistické síly krvavě potlačila pomocí tanků. Postupně jí ale trpělivost s neposlušnými československými komunisty docházela. Analytici CIA tak například 10. května 1968 označili vztahy mezi Moskvou a Prahou za krizi. Vojenskou invazi tehdy označili za nepravděpodobnou, zároveň ale uvedli, že ji nelze vyloučit. "Sovětské vedení se po několika měsících podrážděnosti, vzteku a vyčkávání rozhodlo, že na zpacifikování znepokojivě svéhlavých Čechů bude nutné vyvinout velký tlak," uvedli tehdy také analytici.

Na začátku srpna pak už zaznamenali, jak Moskva hromadí jednotky, rozmisťuje na hranicích Československa vojáky Varšavské smlouvy, povolává posily a mobilizuje civilní organizace. "Sovětské vysoké velení zřejmě zhruba za dva týdny dokončilo vojenské přípravy dostatečné pro provedení intervence v Československu," stálo ve zpravodajském oběžníku z 2. srpna.

O 18 dní později pak CIA zaznamenala zprávy, že sovětští předáci přerušili dovolené kvůli naléhavému jednání. Tehdejší ředitel CIA Richard Helms řekl Johnsonovi, že to s největší pravděpodobností předznamenává invazi. Šéf Bílého domu však tento závěr odmítl. Věřil, že se Sověti sešli, aby probrali společné oznámení před jednáními o limitech pro strategické zbraně plánované na 21. srpen. O několik hodin později na pražském ruzyňském letišti přistála první letadla se sovětskými zvláštními silami a invaze začala.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.