Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CIA: My jsme válku v Iráku nerozpoutali

  16:22aktualizováno  16:22
Ústřední zpravodajská služba se brání podezření, že by před válkou v Iráku neposkytla důvěryhodné informace. Analytici Irák nikdy před invazí neoznačili za bezprostřední hrozbu, prohlásil šéf CIA Tenet. Podle něj dostal Bílý dům o iráckých zbraních objektivní zprávu.

"Nikdo nám neříkal, o čem a jak informovat," prohlásil ředitel CIA George Tenet na obranu tajné služby v projevu na univerzitě v Georgetownu, kde studoval.

"U tajné služby nikdy nemáte zcela pravdu nebo se mýlíte. I když budeme mít o Iráku všechna fakta, přesto na tom budeme stejně," uvedl George Tenet.

Analytici CIA se podle něj v názoru na irácké chemické, biologické a jaderné zbrojní programy rozcházeli, což bylo vysvětleno i ve zprávě z října 2002 odevzdané Bílému domu.

"Tvůrcům naší politiky jsme vykreslili objektivní odhad brutálního diktátora, který se stále snažil lhát a budoval programy, které nás překvapovaly a ohrožovaly naše zájmy," podotkl v projevu Tenet.

Tenet smetl Kayova obvinění
Šéf CIA také napadl nedávná tvrzení bývalého šéfa amerického zbrojního týmu v Iráku Davida Kaye, podle něhož v Iráku před válkou žádné zbraně hromadného ničení nebyly.

Kay obvinil CIA, že poskytla prezidentovi Georgi Bushovi mylné informace ohledně existence zakázaných zbraní. Při slyšení v Senátu podotkl, že pátrání po těchto zbraních je hotovo z 85 procent.

"Navzdory některým veřejným prohlášením, není hledání zbraní ani zdaleka z osmdesáti pěti procent hotovo," kontroval Tenet na adresu svého někdejšího předního poradce.

Podle CIA musí zbrojní tým vedený nyní Carlesem Duelferem ještě nechat přeložit miliony stránek nalezených iráckých dokumentů a vyslechnout tisíce vědců a dalších iráckých odborníků.

Kay také tvrdí, že se CIA podle všeho mýlila i ohledně úrovně jaderných programů v Libyi a Íránu. Tajná služba se hájí, že má o těchto programech přesné informace, o čemž svědčí i to, že Libye se rozhodla své programy zastavit, jakmile zjistila, co vše o nich americká tajná služba ví.

Experti mají pochyby
Neschopnost najít irácké zakázané zbraně, kterými USA hájily válku, živí debatu o věrohodnosti Američanů v dalších citlivých případech šíření nebezpečných zbraní ve světě, například v Íránu nebo Severní Koreji.

Obavy o ztrátu věrohodnosti přiměly prezidenta George Bushe, aby souhlasil s nezávislým vyšetřováním práce a informací CIA v těchto otázkách, jak požadovali Kay a opoziční demokraté. - více zde

"Důvěra je zásadním prvkem moci. Amerika, která má sice převahu, ale která nevzbuzuje důvěru, je oslabenou Amerikou na mezinárodní scéně," řekl listu The Washington Post bezpečnostní poradce někdejšího prezidenta Jimmy Cartera Zbigniew Brzezinski.

Zbrojní expert z nadace Carnegie Jon Wolfsthal varoval, že dohady o tom, že americké informace ohledně arzenálů v Iráku byly chybné, mají dopad na omezování nebezpečného vývoje jaderných programů v KLDR.

Někteří asijští spojenci Spojených států podle něj totiž nyní pochybují o správnosti informací USA ohledně Pchjongjangu.

Rumsfeld: Musíme dál hledat
Kvalitu informací, které v Iráku získaly před loňskou invazí proti Bagdádu americké zpravodajské služby, obhajoval ve středu americký ministr obrany Donald Rumsfeld.

Podle šéfa Pentagonu dosud nic nepotvrzuje, že by režim svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna nevlastnil zbraně hromadného ničení, a zdůraznil, že je nutné hledat dále. Hlavně však upozornil, že Bushova vláda nevyvíjela ohledně hledání informací o iráckých zbraních na zpravodajské služby žádný tlak.

Opoziční demokraté, kteří usilují o nahrazení Bushe v nadcházejících listopadových prezidentských volbách, obviňují republikánskou vládu, že špatně interpretovala a zveličovala zpravodajské informace, aby zdůvodnila úder na Irák.

Favorit na demokratického kandidáta proti Bushovi John Kerry prohlásil, že vláda v této otázce všem lhala.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) George Tenet přichází referovat senátní komisi o vývoji kolem Iráku a Afghánistánu. (24. září 2002)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.