Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CIA pomohla Kolumbijcům s likvidací povstalců, dodala chytré bomby

  16:53aktualizováno  16:53
Americká Ústřední zpravodajská služba pomáhala kolumbijské vládě v boji proti povstaleckým skupinám FARC. S odhalením přišel americký list Washington Post. Americká tajná služba měla v rámci speciálního programu pomohla zlikvidovat nejméně dvě desítky velitelů FARC.

Levicoví povstalci z hnutí FARC

S pomocí CIA měly například kolumbijské ozbrojené síly podniknout v březnu roku 2008 přeshraniční útok v Ekvádoru pomocí takzvaných chytrých bomb americké výroby. Kolumbijské jednotky mohly díky munici vybavené naváděcím systémem GPS zasáhnout stanovený cíl i v hustém pralese.

Při úderu zahynul jeden z vůdců FARC Raúl Reyes. Útok však zvýšil napětí v regionu, Ekvádor a Venezuela ke svým hranicím s Kolumbií přemístily vojenské síly. O roli USA v tomto útoku se dosud nevědělo, píše server washingtonpost.com.

Součástí tajné podpory bylo také odposlouchávání povstalců, které prováděla americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA). Ta v současnosti čelí kritice kvůli rozsáhlému programu shromažďování dat o telefonické komunikaci (vše o kauze odposlouchávání čtěte zde).

Tajná spolupráce Kolumbie a USA byla údajně financována prostřednictvím tajného rozpočtu v rozsahu několika miliard dolarů (na infografiku a mapu všech útoků se můžete podívat zde).

Únosy, násilí a radikální komunismus

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) je nejsilnější kolumbijská gerilová organizace. Ovládá asi třetinu země, zejména jih a jihovýchod Kolumbie. Založil ji v roce 1964 Manuel Marulanda zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ji vedl až do své smrti v březnu 2008.

FARC bojuje za ideje radikálního komunismu a tvrdí, že zastupuje chudé zemědělce v boji proti vládě a vlivu USA. Tento boj už stál život přes 120 tisíc lidí. FARC má nyní přes devět tisíc ozbrojených bojovníků a dalších devět tisíc mužů v záloze. Asi pětina bojovníků FARC je mladších 18 let, mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.

FARC získává finance z obchodu s drogami, únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají narkokartelům svá letiště a poskytují jim za úplatu ozbrojenou ochranu. FARC v Americe i Evropě figuruje na seznamu teroristických organizací.

Naděje na mír v Kolumbii

Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Senátorka unesená v únoru 2002 byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, během níž kolumbijská armáda osvobodila patnáct rukojmí bez jediného výstřelu (více o jejím příběhu čtěte zde).

Na jaře 2011 FARC propustily po dvanácti letech v zajetí šest policistů a čtyři vojáky, zřejmě poslední rukojmí z řad armády a policie. Podle kolumbijského ministerstva obrany však zůstává v zajetí FARC na 400 civilistů unesených v letech 2002 až 2011.

V posledních letech se objevují náznaky, že by povstalci z FARC mohli definitivně složit zbraně. V polovině letošního roku kývli na pozemkovou reformu navrhovanou kolumbijskou vládou. Tato dohoda je považována za jeden z hlavních bodů mírových jednání mezi oběma stranami, jež mají ukončit dlouhotrvající válku v zemi (více o uzavření dohody čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.