Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Falešné pohřby a nošení plen. CIA odtajnila kruté praktiky výslechů

  10:55aktualizováno  10:55
CIA zveřejnila desítky tajných dokumentů, které obsahují citlivé informace o brutálních výsleších vězňů po teroristických útocích 11. září 2001. Podezřelí zažívali mučení, takzvané falešné pohřby a kvůli ponížení pak museli také nosit pleny. Nad brutálností výslechů se podle dokumentů podivoval i tehdejší prezident George W. Bush.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Materiály CIA zveřejnila na základě zákona o svobodném přístupu k informacím po žádosti organizace American Civili Liberties Union.

Agenti CIA v nich mučení vězňů označují za „rozšířenou formu výslechu“. Ten se skládal například z fackování, či umisťování vězňů do velkých boxů s brouky. Podle dokumentů však bylo důležité, aby tito brouci byli neškodní.

Vězněným Ujgurům jsem i vařila, říká překladatelka z Guantánama

Po psychologické stránce patřilo k nejtvrdším trestům falešné pohřbívání zaživa, píše CNN. Vězeň byl při něm umístěn do dřevěného boxu představujícího rakev, ve které však byly vyvrtány malé otvory, aby se vyslýchaný neudusil. V dokumentu ze 7. června 2006 se nad brutálností pozastavoval i Geroge W. Bush.

Mimo zevrubného popisu výslechů dokumenty obsahují také pasáže, ve kterých pracovníci CIA obhajují kontroverzní mučicí praktiky. „Věříme, že informace získané těmito postupy jsou hlavním důvodem, proč al-Káida od 11. září 2001 nepodnikla na západní velmoci žádný velký útok,“ uvedl jeden z pracovníků CIA.

Psychologický nátlak

V materiálech je dále ospravedlňováno využití kontroverzního waterboardingu či oblékání vězňů do dětských plen z „důvodů jejich ponížení“. „Tyto metody obsahují fyzický a psychický nátlak mimo zavedené standardy,“ uvádí CIA. O bezpečnost vězňů se při mučení vždy měl starat lékař a psycholog. Ti měli zajistit „přerušení výslechu v případě, že zadržovanému hrozí dlouhodobá psychická nebo fyzická újma“.

Fotogalerie

Dokumenty zmiňují také několik případů zadržování lidí, u kterých se však neprokázala příslušnost k teroristickým organizacím ani žádné další přestupky proti zákonu.

Propíráno je například jméno německého občana Khalída al-Masrího. Materiály přiznávají, že byl několik měsíců neoprávněně zadržován, a to i potom, co CIA zjistila, že na to nemá „žádné legislativní prostředky“.

Jeden z materiálů se věnuje smrti ozbrojence Gula Rahmana v jednom z amerických detenčních zařízení v Afghánistánu. Rahman byl v zajetí mučen soustavnou hlasitou muzikou, nedostatkem spánku, nošením plen a pobytem v „extrémně chladné cele“. Podle reportu zemřel na podchlazení.

Guantánamo a tvrdý přístup Trumpa

Tvrdým přístupem k vězňům proslula zejména americká věznice na základně Guantánamo, která byla zřízena před 14 lety. Určena byla zejména pro podezřelé z účasti na teroristických útocích na Spojené státy ze září 2001. Velká většina zadržovaných nebyla nakonec nikdy obviněna a byla propuštěna.

Guantánamo zůstává Obamovou noční můrou. Bushovo dítko brání republikáni

Podle amerických advokátů mnozí z nich roky neměli ani přístup k právním službám. Už zpráva amerického Senátu z roku 2014 uvedla, že CIA v letech po útocích na USA z 11. září 2001 používala waterboarding a další tvrdé metody k vyslýchání údajných teroristů. Tyto postupy opakovaně kritizují organizace na ochranu lidských práv.

Podle republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa však právě mučení a waterboarding funguje. Trump obhajoval nelidské výslechové metody během kampaně několikrát. V únoru například prohlásil, že američtí vyšetřovatelé by měli zajít ještě mnohem dál. „Měli bychom být důraznější, než je waterboarding. Takový mám dojem,“ sdělil tehdy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.