Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Falešné pohřby a nošení plen. CIA odtajnila kruté praktiky výslechů

  10:55aktualizováno  10:55
CIA zveřejnila desítky tajných dokumentů, které obsahují citlivé informace o brutálních výsleších vězňů po teroristických útocích 11. září 2001. Podezřelí zažívali mučení, takzvané falešné pohřby a kvůli ponížení pak museli také nosit pleny. Nad brutálností výslechů se podle dokumentů podivoval i tehdejší prezident George W. Bush.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Materiály CIA zveřejnila na základě zákona o svobodném přístupu k informacím po žádosti organizace American Civili Liberties Union.

Agenti CIA v nich mučení vězňů označují za „rozšířenou formu výslechu“. Ten se skládal například z fackování, či umisťování vězňů do velkých boxů s brouky. Podle dokumentů však bylo důležité, aby tito brouci byli neškodní.

Vězněným Ujgurům jsem i vařila, říká překladatelka z Guantánama

Po psychologické stránce patřilo k nejtvrdším trestům falešné pohřbívání zaživa, píše CNN. Vězeň byl při něm umístěn do dřevěného boxu představujícího rakev, ve které však byly vyvrtány malé otvory, aby se vyslýchaný neudusil. V dokumentu ze 7. června 2006 se nad brutálností pozastavoval i Geroge W. Bush.

Mimo zevrubného popisu výslechů dokumenty obsahují také pasáže, ve kterých pracovníci CIA obhajují kontroverzní mučicí praktiky. „Věříme, že informace získané těmito postupy jsou hlavním důvodem, proč al-Káida od 11. září 2001 nepodnikla na západní velmoci žádný velký útok,“ uvedl jeden z pracovníků CIA.

Psychologický nátlak

V materiálech je dále ospravedlňováno využití kontroverzního waterboardingu či oblékání vězňů do dětských plen z „důvodů jejich ponížení“. „Tyto metody obsahují fyzický a psychický nátlak mimo zavedené standardy,“ uvádí CIA. O bezpečnost vězňů se při mučení vždy měl starat lékař a psycholog. Ti měli zajistit „přerušení výslechu v případě, že zadržovanému hrozí dlouhodobá psychická nebo fyzická újma“.

Fotogalerie

Dokumenty zmiňují také několik případů zadržování lidí, u kterých se však neprokázala příslušnost k teroristickým organizacím ani žádné další přestupky proti zákonu.

Propíráno je například jméno německého občana Khalída al-Masrího. Materiály přiznávají, že byl několik měsíců neoprávněně zadržován, a to i potom, co CIA zjistila, že na to nemá „žádné legislativní prostředky“.

Jeden z materiálů se věnuje smrti ozbrojence Gula Rahmana v jednom z amerických detenčních zařízení v Afghánistánu. Rahman byl v zajetí mučen soustavnou hlasitou muzikou, nedostatkem spánku, nošením plen a pobytem v „extrémně chladné cele“. Podle reportu zemřel na podchlazení.

Guantánamo a tvrdý přístup Trumpa

Tvrdým přístupem k vězňům proslula zejména americká věznice na základně Guantánamo, která byla zřízena před 14 lety. Určena byla zejména pro podezřelé z účasti na teroristických útocích na Spojené státy ze září 2001. Velká většina zadržovaných nebyla nakonec nikdy obviněna a byla propuštěna.

Guantánamo zůstává Obamovou noční můrou. Bushovo dítko brání republikáni

Podle amerických advokátů mnozí z nich roky neměli ani přístup k právním službám. Už zpráva amerického Senátu z roku 2014 uvedla, že CIA v letech po útocích na USA z 11. září 2001 používala waterboarding a další tvrdé metody k vyslýchání údajných teroristů. Tyto postupy opakovaně kritizují organizace na ochranu lidských práv.

Podle republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa však právě mučení a waterboarding funguje. Trump obhajoval nelidské výslechové metody během kampaně několikrát. V únoru například prohlásil, že američtí vyšetřovatelé by měli zajít ještě mnohem dál. „Měli bychom být důraznější, než je waterboarding. Takový mám dojem,“ sdělil tehdy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.