Asi 12 procent tvoří příslušníci etnických menšin, tři čtvrtiny hovoří se značnou zběhlostí některým cizím jazykem a 70 procent nikdy nepracovalo pro vládu či armádu.
Je to obtížná práce, říká Steven Aftergood, který se dlouhá léta zabývá CIA ve Federaci amerických vědců. "V základě se pokoušíte přesvědčit toho druhého, aby zradil svou zemi, dopustil se tedy zločinu a riskoval těžký trest," říká Aftergood.
Člověk musí mít jistý druh myšlení, aby se mohl stát špionem. "Problémy výzvědné činnosti si nelibují v ostrých hranách, jsou mlhavé, jsou šedivé. V tom pracujeme," řekl Rob Rebelo, vedoucí úseku lidských zdrojů CIA.
Kromě lidí s těmito základními předpoklady potřebuje CIA lidi zběhlé v cizích jazycích. Kongresový průzkum útoků z 11. září dospěl k závěru, že americká výzvědná komunita má značný nedostatek lingvistů zejména pro arabštinu, čínštinu, perštinu, urdštinu, paštó. Letos začala CIA kampaň za získání Číňanů a Arabů, kteří žijí v USA.
Třetina z nich tvrdí, že jsou rodilí mluvčí. Většina je od dětství obeznámena se svou původní kulturou a mnozí znají regionální dialekty. Také občané USA - což musí být všichni operativní pracovníci CIA - s arabskými rodiči se mohou smísit lépe v Káhiře, Iráku nebo Saúdské Arábii než mladý špion, který je bílý a pochází z Ohia.
Vcelku jeden ze čtyř lidí, které agentura najme, pochází z etnických menšin. Harold Tate, vedoucí náborového střediska CIA, říká, že mnoho kandidátů z řad menšin, hledajících uplatnění v CIA, vystudovalo přírodovědecké obory, takže jsou vhodnější pro uplatnění na vědeckých a analytických pracovištích agentury.
Zájem o práci v CIA vzrostl po 11. září. Od 1. října 2001 do října 2002 dostala agentura 170 000 profesních životopisů, říká Rebelo. Od té doby jich došlo dalších 100 000.
