Podle vyjádření Rychetského pro Český rozhlas by budoucí prezident kterého by si zvolili občané přímo - musel mít podstatně větší pravomoci než ten dnešní. "Není možné sáhnout do ústavy tak, že změním způsob volby prezidenta na přímou volbu a nechám tam ustanovení, že k platnosti rozhodnutí prezidenta se vyžaduje spolupodpis předsedy vlády," uvedl Rychetský.
Podle něj by se mělo postupovat tak, že vláda by něco navrhla - a definitivně by rozhodl prezident. Už teď je jasné, že pokud by změny ústavy měly projít, musely by s nimi souhlasit i ostatní politické strany. Ty se však zatím neshodují, jaké pravomoci by vlastně měl přímo volený prezident mít. A ministr spravedlnosti své návrhy zatím s nikým nekonzultoval.
ODS: Sáhneme-li do pravomocí, prezidenta nikdy nezvolíme
Lidovci si například myslí, že přímo volený prezident by měl mít ještě slabší mandát, než má dnes Václav Havel. "V Rakousku je prezident také volen přímo, a nemá rozhodně větší pravomoci než u nás," tvrdí Výborný.
Podle něho by nebylo nic těžkého dohodnout se, které pravomoci omezit: "Například pravomoc prezidenta při jmenování členů bankovní rady ČNB je dnes až příliš široká," tvrdí Výborný, jemuž vadí, že tyto věci dnes prezident nemusí s nikým konzultovat.
ODS naproti tomu říká, že pokud jednou někdo do pravomocí sáhne, nástupce Václava Havla už nikdy lidé přímo nezvolí. "Jakmile se strany začnou dohadovat na tom, zda škrtnout tady toto či něco jiného, bude to trvat nejméně tři roky, než budeme prezidenta volit," říká poslanec Miroslav Beneš. "Jediná možnost, jak zavést přímou volbu nyní, je nesahat na pravomoci," dodává.
Podle občanských demokratů by bylo nejlepší Havlova nástupce zvolit přímo bez zásahu do ústavy. Až pak si sednout a rozhodnout, co v jeho pravomocích vlastně změnit.
Změny ústavy zatím nikdo nekonzultoval ani s unionistkou Hanou Marvanovou. Ta již svůj návrh zákona na přímou volbu prezidenta předložila. Její návrh však zatím leží v Poslanecké sněmovně a nikdo se jím nezabývá.
