Chystá se další podoba maturit

Už za čtyři roky by studenti středních škol mohli mít u maturitní zkoušky možnost vybrat si, zda nechtějí místo tradičního zkoušení před maturitní komisí raději obhajovat svou "diplomovou práci".
Taková je totiž představa týmu expertů a pracovníků ministerstva školství, kteří připravují novou podobu maturit.

Podle nich by studentům měla nejen přibýt státní, standardizovaná zkouška shodná pro všechny typy středních škol: změnit by se měla i školní část. Ta měla podle původních plánů ministerstva zůstat stejná jako dnes. "Projekt nových maturit se dotkne obou jejich částí," oznámil však před pár dny ministr školství Eduard Zeman.

V čem tedy bude školní zkouška jiná?

"Škola bude mít možnost vybrat si, zda chce studenty zkoušet obvykle - tedy zadat jim předem z každého maturitního předmětu zhruba třicet otázek, z nichž si pak žák před komisí jednu vylosuje - anebo zda jim dá možnost tvůrčí práce," řekl ministrův náměstek a zároveň šéf Rady pro reformu maturitní zkoušky Petr Roupec.

Maturanti by měli tvořit cosi na způsob vysokoškolské diplomové práce.

"Student by mohl například místo dosavadní písemky z češtiny, kdy  tři týdny před ústními zkouškami napíše během pěti hodin ve škole esej, vypracovat rozsáhlejší domácí práci. Měla by rozsah dejme tomu deset patnáct stran a každý by na ni měl podstatně více času. Mohl by využívat nejrůznější možné prameny," popisuje ředitel Výzkumného ústavu pedagogického a člen Rady pro reformu maturitní zkoušky Jaroslav Jeřábek.

Témata prací by si vymýšlela sama škola, se svými nápady by mohli přicházet i studenti.

Pavla Zieleniecová, vedoucí Sekce vývoje obsahu maturitní zkoušky Centra pro reformu maturit (CERMAT), soudí, že by mohla vzniknout i metodická centra, která by školám s tvorbou tématu pomáhala. "Nejde jen o to navrhnout název práce, ale i její cíle, teze, naznačit hlavní problémy. Pokud se taková kostra nevypracuje dobře, žák může v tématu tápat, rozbíhá se do neužitečných stran, a to je neefektivní," soudí Zieleniecová.

OPONENTURU BY DĚLALI EXTERNISTÉ

Studenti by podle ní měli mít při tvorbě své diplomky k ruce někoho, kdo je povede a kdo jim bude kvalitně oponovat. "Škola by si na to zřejmě musela zajistit externí spolupracovníky. To by však nemusela být nijak nákladná záležitost, a škola navíc dostane šanci úžeji spolupracovat s vyššími odbornými či vysokými školami."

Zieleniecová, jejíž lidé byli s nápadem změnit i školní část zkoušky seznámeni teprve nedávno, míní, že projekt diplomových prací může středním školám pomoci více se otevřít okolí: rodičům, obci, veřejnosti. "Na návrhu nám připadá přitažlivé hlavně to, že prezentace prací by mohla mít veřejnou podobu. Přizvali by se někteří partneři, jichž by se téma týkalo, a ti by mohli studentově práci oponovat. Dovedu si také představit, že pro některé z projektů by bylo možné získat podporu od obcí či sponzorů, kterých by se téma dotýkalo."

Důležité je, že student, který si zvolí tuto novou formu školní maturitní zkoušky, bude muset svou práci nejen sepsat, ale také ji následně před komisí obhájit. "Zkouška by tak byla o schopnosti vyjádřit se. To je jedna z věcí, kterou prokazatelně ve srovnání se Západem neumíme: neumíme se předvést. Udělat 'představení', prezentovat vlastní nápad, vysvětlit, co mě k závěrům vedlo, a tak dále," míní ředitel Jeřábek.

Maturitní komise by podle něho měla právo pokládat řadu doplňujících otázek, jimiž se ověří, zda je práce původní, zda ji student nenechal někoho vypracovat za sebe. "Otázkami se dá jednoduše zjistit, co o věci student ví, do jaké hloubky šel nebo jak pracoval s prameny."

Ministerstvo školství přiznává, že k návrhu změnit školní část zkoušky vedou i jiné důvody. "Zkrátka se obáváme, že testování, které je podstatou standardizované části, bude mít za následek, že školy budou se svými žáky nacvičovat pouze to, jak zacházet s testy. Takovému chování se dá účinně zabránit, pokud změníme charakter školní zkoušky," uvedl náměstek ministra Roupec.

PROJEKT NEMÁ DEFINITIVNÍ PODOBU

Ten zároveň upozornil, že projekt "diplomových prací" ještě nemá definitivní podobu a zatím se o něm vedou odborné diskuse.

Jedna z nich je například o tom, zda školám doporučit diplomové práce pro všechny předměty, nebo jen pro některé. "My se například domníváme, že v českém jazyce a cizích jazycích by neměly být. Chtěli bychom totiž obě maturity - interní i externí - srovnat s tím, co je běžné v Evropské unii. Například srovnat zkoušku z angličtiny s některými mezinárodními jazykovými zkouškami. A to by nebylo možné bez písemné i ústní části," vysvětluje Zieleniecová.

"Učitelé českého jazyka vyberou ve dvou třídách třeba padesát esejí na stejné téma. Jak v takovém množství posuzovat, co je lepší, co horší? Navíc, ne každý je schopný sednout si a napsat esej. Někomu by víc sedělo, kdyby měl víc času," oponuje Jeřábek.

Další nevyjasněnou věcí je to, zda studenti na škole, která se rozhodne využít této možnosti, budou psát ze čtyř maturitních předmětů čtyři práce, anebo jen jednu, u níž se posoudí stylistická i odborná stránka zvlášť.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video