Takové scény se odehrávají dnes a denně.
První: zákazník v obchodě odloží tašku či mobil, otočí se a v tu ránu je okraden. Zloděje dopadne policista, ale vzhledem k tomu, že odcizené věci nemají hodnotu vyšší než pět tisíc korun, musí jej pustit. Jde o přestupek. Zloději tak hrozí jen pokuta a může řádit dál.
Druhá: zloděj krade pravidelně v prodejně oblečení, jídlo či alkohol. Nikdy ne za víc než pět tisíc. Policie už ho zná, ale zavřít jej nemůže. Páchá jen přestupek.
Vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se chystá proti takovým zlodějům zakročit. Tentýž přestupek spáchaný třikrát po sobě se stane automaticky trestným činem.
"Shodli jsme se na tom, že musíme začít tvrdě bojovat proti přestupkovým recidivistům," potvrdil vyjednavač ODS Zdeněk Zajíček.
Trestní odpovědnost po spáchání tří přestupků je jedním z osmdesáti bodů, na nichž se shodla odborná koaliční komise pro oblast práva, spravedlnosti a korupce. MF DNES obsah dohody zjistila.
Nyní drobné krádeže, později i znečišťování veřejných míst
V první fázi by se trestným činem stalo jen opakování drobné majetkové kriminality. V budoucnu by se to mohlo rozšířit třeba na znečišťování veřejných prostranství.
"Opakování přestupků už nelze dál tolerovat," souhlasí i členka odborné koaliční komise Karolína Peake z Věcí veřejných. Trestným činem by se tak mohlo stát kromě opakovaných krádeží třeba i časté znečišťování veřejného prostranství či sousedské schválnosti.
"Ale zatím to je jen teorie. Začít chceme s drobnou majetkovou kriminalitou a uvidíme, jak se to osvědčí," říká Zajíček. Nepočítá však, že by se tento princip někdy využil třeba na dopravní přestupky.
Policistům pomůže registr přestupků
Nově by měl vzniknout registr přestupků. Policista by v něm ihned zjistil, zda se zadržený už v minulosti něčeho podobného dopustil a zda to není už jeho třetí provinění. Věděl by tak, zda ho poslat ke správnímu řízení na úřad, kde mu hrozí nejvýše pokuta, či jej obvinit z trestného činu.
Experti vznikající koalice však zatím nemají jasno, kdo by případy přestupkových recidivistů řešil. Logicky by to měly být soudy. "Jenže ty by tato agenda zahltila. A to nechceme," upozorňuje Zajíček.
Možná je proto i varianta, že by více pravomocí získaly obecní či krajské úřady, které by sice přímo nerozhodovaly o trestných činech (to nemohou), ale za opakované přestupky by mohly ukládat například tresty veřejně prospěšných prací.
"Potíž je však v tom, že tresty omezující pohyb lidí mohou udělovat jen soudy. A sem spadají i veřejné práce," říká Zajíček.
Třeba v Paříži řeší drobnou kriminalitu speciální Policejní soud. Koalice je však zatím proti zřizování nových institucí. Řešením mohou být samosoudci, kteří by měli tuto agendu na starosti.
