Chybují i mistři světa (2)

Druhým mistrem světa byl Emanuel Lasker (1868 -

1941). T itul získal v roce 1894, když porazil stárnoucího Steinitze, a podržel si ho dlouhých dvacet sedm let. Lasker by zajímavý chlapík. Napsal řadu knih, nejenom o šachu, ale i o bridži, go a dalších hrách. Přátelil se s Albertem Einsteinem. Byl prvním šachistou, který si všímal nejen figurek, ale především soupeřových vlastností. Právě v psychologickém přístupu k partiím a ve veliké vynalézavosti byla jeho největší síla. Naše ukázka je z roku 1890 a Laskerova hra působí hodně matným dojmem. Jako by potvrzovala slova předválečného šachového novináře Františka Friče: »I ten nejmohutnější dub byl jednou žaludem, který mohlo každé prase sežrat!«
Caro - Lasker
1. Jf3 d5
2. d4 Sf5
3. c4 c6
4. Db3 Dc8? Již druhý tah černého nebyl zcela přesný, po pasivním krytí pěšce b7 bude mít černý záhy nepřekonatelné obtíže, nutné bylo 4 Db6.
5. cxd5 cxd5
6. Jc3 e6
7. Sf4 a6. Hrozba
8. Jb5 byla nepříjemná, ale po tahu v partii bílý rychle využije oslabeného pole b6.
8. Ja4! V a7 Okamžitě ztrácelo materiál 8 Jd7
9. Vc1 Dd8
10. Db7
9. Jb6 Dd8
10. Sxb8! Již po deseti tazích je černý neodvratně ztracen. 10 Dxb8
11. Da4+ Ke7
12. Vc1 g5
13. Je5 Jh6
14. Jc8+ a černý se vzdal, mohl si vybrat mezi matem po 14 Kd8
15. Dd7 nebo ztrátou dámy po 14 Kf6
15. Jd7+.