Kromě zbytečných úmrtí bylo dalších 64 žen nuceno podstoupit radikální hysterektomii, čemuž šlo předejít, pokud by testy byly včas analyzovány správně.
Podle vládního mluvčího v oblasti léčby nádorů profesora Mika Richardse výsledky neprokazují, že by systém testování byl totálně chybný. Prohlašuje naopak, že takovýto systém prostě nikdy není stoprocentně spolehlivý a přesný. Richards nicméně připustil, že podobné audity by se měly podniknout i v jiných nemocnicích, aby se mohly výsledky porovnat.
Experti prozkoumali případy 403 žen, u nichž byla v letech 1993 až 2000 v nemocnicic v Leicesteru stanovena diagnóza karcinomu děložního čípku. U 324 žen byl proveden před stanovením diagnózy nejméně jeden test. Nesrovnalosti přitom byly odhaleny ve 122 případech. U 84 žen byl test chybně negativní a ve 38 případech byl podceněn stupeň nalezených anomálií.
Profesor Richards přesto Národní testovací program hájí a tvrdí, že bez něho by zemřelo mnohem více pacientů a daleko více by si vyžadovalo radikální chirurgický zásah. Richards trvá na tom, že případy rakoviny, které nebyly včas zjištěny, bylo velmi obtížné diagnostikovat. V každém testu jsou podle něho zkoumány tisíce buněk, a v některých případech prý byly abnormální pouze dvě z nich.
Odhaduje se, že v rámci Národního testovacího programu zaměřeného na odhalení rakoviny děložního čípku, se každý rok zachrání kolem 1300 životů; rozvinutí nemoci se díky testům zabrání u dalších 3900 pacientek. Od roku 1992 do roku 1997 klesl počet případů tohoto nádorového onemocnění o 25 procent.
V samotnému Leicesteru je ročně provedeno kolem 73 tisíc testů.
