Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chybí nám právo protestu, mrzí Míčku

  11:31aktualizováno  11:31
B r n o - Na tři desítky hradů, zámků, zřícenin a jiných památkových objektů na jižní Moravě vítá o víkendu první návštěvníky. Sezona sice oficiálně začíná až prvním dubnovým dnem v neděli, ale většinu z objektů, které spravuje Státní památkový ústav v Brně, bylo možné navštívit už v sobotu. Výjimku tvoří například hrad Pernštejn nebo Lysice, které byly přístupné až od neděle. Podobně zámek v Uherčicích bude otevřen až v květnu pouze o víkendech. "Hrad Veveří letos zpřístupníme ve třech termínech," řekl ředitel ústavu Jaromír Míčka. Nadcházející sezona nabídne na některých objektech nové prohlídkové trasy, už tradičně se připravují desítky koncertů, šermířských klání, výstav a různých kulturních akcí.
Jste na sezonu připraveni?
Samozřejmě, i když něco zbývá dotáhnout.
Můžete být konkrétní?
Mrzí nás třeba, že ještě neotvíráme skleník v Lednici. Je vůbec zázrak, že se ho podaří za tři roky opravit, protože už v sedmdesátých letech vznikly první posudky na narušenou statiku. Navíc nám uchází nezanedbatelné zisky, protože skleníkem za sezonu prošlo na šedesát tisíc lidí.
Kolik máte nyní objektů ve správě?
Máme jedenáct správ státních hradů a zámků, kde působí kasteláni. Někteří z nich mají na starosti více objektů. Třeba k zámku ve Vranově nad Dyjí má kastelán na starosti ještě Nový hrádek. Kastelánka ve Valticích se stará ještě o drobné stavby v okolí.
Řešíte ještě nějaké restituční spory?
Jde spíše o drobnosti. Hovoří se často o nárocích rodiny Salmů v Rájci, ale z našeho pohledu tento případ neexistuje. Salmové se soudí s městem Blanskem a Státními lesy, na náš ústav se žádné žaloby nevztahují.
Od počátku roku se změnil váš oficiální název. Místo Památkového ústavu v Brně se dnes jmenujete Státní památkový ústav Brno. Změnil se nějak jeho status?
Nedošlo k významným změnám. Jsme státní příspěvková organizace, zřizovaná ministerstvem kultury. Máme stejný rozsah působnosti jako dřív, a to v rámci bývalého jihomoravského kraje. To je dáno stále existujícími okresy. Až zaniknou a budou jenom pověřené obce, bude se muset rozsah naší činnosti znovu vymezit.
Jaký vliv bude mít na správu památek nové krajské uspořádání?
Památkáři jsou minimálně dvojího typu. První mají výkonné pravomoci na okresních úřadech. My jsme ale odbornou organizací, která vlastně radí. Veřejnosti to často splývá. Záleží na ministerstvu, jak zváží náš rozsah působnosti vzhledem k naší kapacitě, odborným schopnostem. Krajům může být vcelku jedno, jestli se k památkám bude vyjadřovat Brno či Olomomouc. Pro výkon státní správy je to jen formální záležitost. Zaniknou ale okresy a skončí lidé, kteří se deset let učili péčovat o památky, prohrávali spoustu sporů, odvolání, učili se psát správní rozhodnutí.
Důležité rozhodování, kdy jde často o přežití památek, přejde na pověřené obce a jiné lidi. Noví úředníci, kteří se to budou učit, logicky udělají výrazně větší procento chyb. Bojím se, že se zopakuje situace z počátku devadesátých let, kdy řada památek zanikla, protože byla špatně odúřadována.
Připomeňte nějaký nejkřiklavější případ.
Šlo třeba o lidovou architekturu, která není příliš v centru pozornosti památkářů. Lidé si často mysleli, že žádná povolení nepotřebují. Bourali, stavěli a řada cenných lidových staveb vzala za své.
Jak moc jste soběstační?
Ústav mívá v sezoně až 335 zaměstnanců včetně průvodců. Roční rozpočet činí sto milionů korun. Plánujeme, že z této částky si sami vyděláme dvaadvacet milionů. Naše výdělky plynou ze vstupného, trvalých nájmů a příležitostných pronájmů.
O komerční využívání památkových objektů je zájem ze strany filmařů, majetných lidí, kteří touží po hostinách ve speciálních prostorách, na mnohých zámcích se fotí společenské události. Jste jako památkář zastáncem podobných aktivit, které mohou objekt i poškodit?
K poškození může dojít, kdyby takových akcí bylo přespříliš. V zásadě jsem pro podobné využívání. Nevidím žádný rozpor, pokud jsme schopni uhlídat počty lidí a bezpečnost sbírek. Často jde pro nás o nezanedbatelný finanční efekt.
Jak je to s křivkou návštěvnosti za posledních pět let?
Případ od případu se zájem návštěvníků různí. Dlouhodobě třeba narůstá počet návštěvníků na Bítově či Pernštejně. V Lednici to kvůli zavřenému skleníku kolísá. Jiné objekty jsou skvostné, opravené a přece stojí stranou zájmu. To je případ Bučovic. Nádherná renesanční památka, o kterou není tak velký zájem. Zcela srovnatelnými jsou objekty Lednice a Valtice, které se navíc nacházejí blízko sebe. A do Valtic zajede kolem čtyřiceti tisíc lidí ročně, zatímco v Lednici je to bezmála sto padesát.
Jaké pro to máte vysvětlení?
Dlouhodobý návyk konzumenta. Je to něco jako obliba nějaké značky.
V létě 1999 jste získali hrad Veveří. Přibylo vám s Veveřím úměrně peněz a co vůbec čeká tento zdevastovaný objekt?
Dostali jsme peníze navíc. Ne na opravu, ale pouze na základní údržbu. Dnes je základní podmínkou předpoklad, že se o hrad bude starat trvale jeden kastelán, který zde bude bydlet. Opravujeme pro něj byt a chystáme výběrové řízení na toto místo. Chceme hrad Veveří opravovat a využívat po etapách a ve spolupráci s různými subjekty. Letos jsme získali dva miliony korun z Programu záchrany architektonického dědictví. Ze svých prostředků přidáme milion, aby se práce uspíšily.
Památkový ústav od převzetí Veveří zajišťuje jeho ostrahu a provádí nejnutnější konzervační práce a opravy. Horní i dolní brána získaly novou střechu včetně nových krovů a oplechování. Odborníci provádějí archeologický průzkum.
Kdy si zájemci Veveří prohlédnou?
Jak to jen půjde, zpřístupníme hrad alespoň v okrajových částech sezony. Musíme ale veřejnosti něco ukázat. Zpočátku půjde o pohled na holou stavební památku po deseti letech chátrání, jinými slovy - jak se opravuje hrad. Letos Veveří otevře své brány ve třech termínech. Poprvé to bude o víkendu 21. a 22. dubna u příležitosti Dne památek. Potom od 1. do 3. června při akci Brno - město uprostřed Evropy a ještě později při Dnech evropského kulturního dědictví počátkem září. Letos vyjde také brožura o Veveří a dvě pohlednice: letecký pohled na hrad a obrázek vzácné veverské madony.
Jak jsou na tom Uherčice?
Zámek v Uherčicích na Znojemsku prochází generální obnovou. Opravy jdou pomalým tempem, ale památka je zachráněna, protože už není fyzicky ohrožena. Před pěti lety to nebylo vůbec samozřejmostí. Na Uherčice ročně dostáváme tři miliony na opravu, i když ještě před třemi lety se hovořilo o částkách desetinásobně vyšších. Poprvé od zpřístupnění objektu v roce 1996 ale rozšiřujeme návštěvní dobu od května až do září, v těchto měsících však pouze o víkendech. Návštěvníci mají ojedinělou příležitost seznámit se s ukázkami postupu stavebních a restaurátorských prací. Menší prohlídková trasa jako v Uherčicích bude našim cílem také na Veveří. Tento hrad je na strategičtějším místě a snad jej nečeká pomalý osud Uherčic.
Jaké priority má váš ústav při opravě hradů a zámků?
Prioritou číslo jedna je vždy zachování stavební podstaty, ochránění sbírek a nedopustit poškození památky. Stejně tak důležité je ovšem odborné zpracování památky stejně jako její zpřístupnění veřejnosti. Dnes stojí v popředí Uherčice a Veveří.
Z programu záchrany architektonického dědictví jste letos získali pětatřicet milionů na zdevastovaný lednicko-valtický areál. Jak s nimi naložíte?
V Lednici půjde například šest milionů na opravu barokní části zámku a zdejší jízdárny. V současné době hlavně opravujeme střechy. Největší prostředky zhltne ale skleník, který by měl být technicky dokončen do konce roku. Do příštího jara by měl být také osázen. Tři miliony půjdou na opravu již zpřístupněné kolonády. Ve Valticích se za stejnou částku budou opravovat střechy a fasády. Osázet chceme také menší skleník ve Valticích.
Co považujete za největší úspěch památkové péče za loňský rok?
Podařilo se nám sehnat příspěvek více než osm milionů od nevládních organizací. Investovaly se většinou do lednicko-valtického areálu.
Co bylo největším neúspěchem?
Nejvíce mě mrzelo, že se nám loni nepodařilo přestěhovat do našeho nového sídla na náměstí Svobody.
Proč se stěhování opozdilo?
Peníze jsme dostali sice papírově, ale ministerstvo financí je uvolnilo až koncem roku. Žádná firma nebude pracovat na dluh. Vše se posunulo až na na konec června.
Údajně vznikly spory mezi odborníky z pražského Státního ústavu památkové péče a vaší institucí ohledně tohoto nového sídla. V čem spočívaly?
Panovaly různé názory na podobu objektu. Jde o dům, který byl v minulosti modernizovaný a opravovaný jako náměstí Svobody. V minulém století došlo k několikanásobným přestavbám. Není úkolem památkové péče restituovat tento dům do podoby z roku 1850, i když je doložitelná. Existuje možnost, že se přestavená část uvede do podoby, která je v souladu s historickou částí. Toto zvolil i námi vybraný architekt. Také střechy byly nepůvodní, musely se vyměnit. Hlavně směrem do nádvoří jsme to řešili formou střešní přístavby, i proto, že potřebujeme velké archivní prostory. Moderní architektura nemusí být zákonitě v rozporu s historickou. Nová skleněná budova poblíž kostela svatého Jakuba je toho dokladem.
Jakou roli hraje v péči vašeho ústavu moderní architektura? Třeba neblaze proslulý Špalíček?
Současnou architekturu nahlížíme v urbanistické koncepci a ve vztahu k památkové rezervaci. Moderní je otázka kvality a přiměřenosti. Nechtěli jsme, aby ve Špalíčku byly postaveny kopie středověkých domů. Nový objekt Špalíčku je vzhledem k měřítku okolní zástavby nepřiměřený a z urbanistického hlediska je problematický. Svým obrovským prostorem i v podzemí sem stáhne dopravu a obrovské množství lidí až dojde k zahlcení. Nejvíce nám vadilo, že došlo k vybrání podloží a likvidaci pozůstatků středověké mincovny. Navrhovali jsme konkrétní řešení, kde tyto původní prostory mohly být prezentované jako součást interiéru restaurace. Měli jsme spory s názorem magistrátu, a proto jsme tuto kauzu napadali formou mimoodvolacího řízení.
Jak jste pohlížel na rekonstrukci a zastřešení brněnského Domu pánů z Lipé?
Necítím ho tak bolestivě jako Špalíček. Na rozdíl od našich kolegů z Prahy se domnívám, že do střešní vestavby a nové střechy nebyl problém vpustit prvky současné architektury. Sporně jsem viděl zastřešení nádvoří. Tento zachovalý a velmi cenný renesanční palác by si měl zachovat otevřené atrium. Uvědomuju si to i přes problém ekonomický i investorský.
Proč jste neprotestovali ještě před tím, než byly na světě projekty nebo než už se přímo zastřešovalo?
Kolikrát ani netušíme, že magistrát s někým jedná o prodeji a za jakých podmínek. Za zákona dokonce nemáme ani právo do toho vstupovat.
Jaké vidíte řešení?
Jestliže dojde k prodeji, považuji za výhodné, aby stávající majitel, jako třeba obec, požádala o vydání závazného stanoviska k záměru. Právně tak nasměruje budoucí majitele co může a nemůže s objektem dělat. Nejde o detailní předepisování, ale skutečně o nasměrování, aby bylo jasné, že třeba ze znojemského Althanského paláce se nestane zimní stadion.
Má stávající památkový zákon nějaké velké rezervy?
Platný zákon není tak špatný, jak se obecně říká. Přežil jedenáct roků a několik ministrů. Vznikl v roce 1987 v podmínkách, které už asi předjímaly další vývoj. Jeho základní rozpor po listopadu překlenulo několik novel, takže je funkční. Nový zákon by měl vyřešit jednu velikou bolest. Bylo by vhodné, aby se památkové ústavy staly účastníky správního řízení. Nemáme právo protestovat ani se odvolat. Přispělo by to k vyváženosti systému.
Toužíte po pravomocích?
Nepatřím mezi památkáře, kteří usilují o výkonnou pravomoc. Pracoval jsem na okresním úřadě a uvědomuju si všechna úskalí. Památkové ústavy jako odborné organizace by jimi měly zůstat. Měly by ovšem získat postavení účastníka správního řízení.
Které památky jsou dneska nejvíce ohroženy?
Nejvíce bohužel zanikají drobné památky lidové architektury. Mnohé z nich dodnes nejsou ani zapsané na seznamu památek.
Zítra oficiálně začíná sezona, upozorníte na nějaké její bonbónky?
Je to určitě nová prohlídková trasa na Pernštejně, která hrad představuje v co nejautentičtější podobě. Trasa ukazuje v původní podobě dochované interiéry z 19. století. Vše je spojeno s vynikajícím odborným výkladem. Jde skutečně o exkluzivní záležitost pro menší skupinky a tomu odpovídá také rekordní cena 160 korun. Bonbónkem bude také nově otevřená oranžérie v Lysicích - jediná otevřená oranžérie na zámcích v naší správě. Časem tady otevřeme jedinou dochovanou pěstírnu fíků.

Ředitel Státního památkového ústavu v Brně Jaromír Míčka

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.