Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do dvou let nám bude chybět až 400 lékařů, varují záchranky

  20:22aktualizováno  20:22
Záchranky varují, že by jim v příštích dvou letech mohlo chybět až čtyři stovky lékařů, kteří dnes jezdí do terénu za pacienty. Snaží se proto prosadit úpravu současného systému vzdělávání, aby mohli u záchranek sloužit lékaři téměř hned po škole. Ministerstvo zdravotnictví je ale proti.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

"Pomalu se plazím po břiše, abych přesvědčil všechny, co s tím mají co do činění, že v nové vyhlášce o vzdělávání lékařů musí patřit obor urgentní medicína mezi ty základní," říká šéf komory záchranných služeb Marek Slabý.

Problém je v tom, že kdyby mohli lékaři dělat atestaci z urgentní medicíny coby základního oboru, mohou jezdit pod dohledem v sanitce prakticky hned po škole a za tři roky jsou plnohodnotnými samostatnými lékaři-záchranáři.

"Kdežto pokud bude urgentní medicína dál jen nástavbou nad dalším vzděláváním lékařů, tak se nikomu z mladých lékařů nebude chtít poté, co skončí školu a pět let stráví na klinice, udělají si nějakou základní atestaci a konečně začnou normálně vydělávat, odejít do mnohem většího stresu na záchrance a studovat další tři roky na tuto atestaci. To by už musel být hodně velký nadšenec, aby po osmi letech šel jezdit sanitku," dodává vypráví Slabý.

Podle nejčernějšího scénáře totiž v nejbližších dvou letech bude na záchrankách v Česku chybět až 400 lékařů. Potíže násobí fakt, že Česku končí výjimka pro přesčasovou práci lékařů. Ti přitom nad rámec své běžné práce dělali často právě u záchranek.

Ministerstvo zdravotnictví přesto změnu systému, kdy by se doktor rychleji dostal do praxe v sanitce, zamítlo. "Chápu je, ale není lepší, když lékař nejdřív získá hodně znalostí v nemocnici, má svůj hlavní obor a teprve potom si udělá atestaci z urgentní medicíny?" říká náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák s tím, že vyhláška ještě prochází připomínkovým řízením a ministr se tak bude zabývat všemi připomínkami, které k ní dojdou. Sám náměstek však nepředpokládá, že by došlo k nějakým výrazným změnám.

Dětští gynekologové? Neexistují

Podobný problém mají i dětští gynekologové. Ministr Leoš Heger původně tento obor zařadil mezi osm nových, na které se mohou lékaři specializovat. Jenomže pak ministr couvl a obor neuznal. "Dostal připomínku, že to není běžné ani v ostatních zemích Evropské unie, a tak tuto námitku akceptoval," vysvětluje náměstek Polák.

"Nechápu to, protože je obrovský rozdíl mezi gynekologií dospělých a dětí. Ty dívenky do patnácti let jsou panny, musí se vyšetřovat jinak, za pomoci jiného vybavení. Platí jiná pravidla, když má výtok osmiletá slečna, než když ho má pětatřicetiletá žena," říká Jan Hořejší, předseda České společnosti gynekologie dětí a dospívajících.

Stejně tak podle něj jen dětský gynekolog umí citlivě vyšetřit zneužívané dítě. MF DNES zkusila oslovit devět namátkou vybraných lékařů či gynekologických zařízení a osm odmítlo vzít do péče desetiletou dívku s akutním problémem s tím, že na děti se nezaměřují.

Problém je, že zdravotní pojišťovny už dětským gynekologům odmítají platit, protože oficiálně neexistují. Totéž se může stát i záchrankám a lékaři tak ze sanitek možná zcela zmizí.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.