Záznam objevili dva britští historici, kteří o něm informují v novém televizním dokumentu stanice Channel 4. Churchillovou láskou podle nich byla tehdejší společenská celebrita a oslnivá aristokratka Doris Castlerosseová. O tom se dlouho jen spekulovalo, napsal britský deník The Guardian.
Churchillův tajemník John Colville v rozhovoru řekl, že premiér za „60 nebo 55 let života ženáče nejspíš neuklouznul“. Jedinou výjimkou podle něj byla aféra s Castlerosseovou v jižní Francii v době, kdy s Churchillem nebyla jeho žena Clementine. „Je to trochu skandální historka a neměla by vyjít na světlo hodně let,“ dodal sir John.
Záznam našli v archivech profesor historie Exeterské univerzity Richard Toye a historik Warren Dockter z Aberystwythské univerzity ve Walesu. Churchill - který v té době ještě nebyl premiérem - strávil podle nich ve 30. letech s Castlerosseovou čtvery prázdniny na jihu Francie. V té době namaloval nejméně dva portréty své milenky. Pak se s ní potkával i v Londýně.
Slova obou historiků potvrzuje v televizním dokumentu nazvaném Secret History i modelka Cara Delevingne, která je neteří Castlerosseové. „Má matka (o tom poměru) hodně vyprávěla, setkávali se v domě mé tety na Berkeley Square,“ řekla Delevingne. „Když za ní Winston chodil, personál dostal den volna,“ dodala.
Předávkovala se prášky
Před válkou ale Churchill poměr ukončil a Castlerosseová se přestěhovala do Benátek, kde měla vztah s jednou americkou milionářkou, a později odešla do USA. Během války se chtěla vrátit do Británie.
Příležitost se jí naskytla v roce 1942, když Churchill přijel za americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem. Castlerosseová se na Churchillovi úspěšně domohla toho, aby jí pomohl zajistit vzácné místo v letadle. Jako nátlakový prostředek podle historiků použila svůj portrét, který premiér namaloval. Byla si vědoma jeho potenciální výbušnosti.
Castlerosseová zemřela krátce po návratu do Londýna. V jednom hotelu se předávkovala prášky na spaní.
Kompromitující portréty od jejího bratra patrně vyzvedl jeden Churchillův spolupracovník. Aféra zůstala pohřbená až do konce 50. let, kdy se jeden z milostných dopisů Castlerosseové adresovaný Churchillovi dostal do rukou jeho ženy. „Trápila se kvůli tomu měsíce,“ tvrdí historik Toye. Colvillovi podle něj řekla, že si vždycky myslela, že jí byl manžel věrný. On se ji pokoušel utěšit tím, že mnoho mužů podlehne pod vlivem jihofrancouzské měsíční noci svodům a že to není nic vážného.
Toye soudí, že potvrzení Churchillova poměru je z historického hlediska důležité. „Neřekl bych, že to radikálně mění náš názor na Churchilla, ale dozajista to mění náš pohled na jeho manželství... Budoucí Churchillovi životopisci se s tím budou muset vyrovnat.“
