Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Winston Churchill věřil na mimozemský život, odhalila jeho „ztracená“ esej

  12:20aktualizováno  12:20
Archiv po Winstonu Churchillovi mnoho let po státníkově smrti odhalil další z jeho vizionářských esejí. Politik se v ní zabývá otázkou mimozemského života. Už v roce 1939 předpověděl cestu na Měsíc. K technologickému vývoji lidstva však byl skeptický. Tvrdil, že kvůli němu zřejmě nikdy nezjistíme, zda ve vesmíru existuje život.

Winston Churchill na snímku z roku 1945 | foto: Profimedia.cz

Mohlo by se zdát, že jeden z nejslavnějších britských politiků historie Winston Churchill nemůže skrývat žádná další tajemství. Opak je však pravdou, jak ukázal objev astrofyzika Maria Livia. Ten při bádání v archivech Národního Churchilova muzea v americkém Missouri narazil na dosud skrytou esej britského státníka z roku 1939.

Za den vypil láhev whisky, kouřil, nenáviděl sport a zachránil Británii

Text nazvaný „Jsme ve vesmíru sami?“ ukazuje, jak zběhlý byl Churchill v otázkách vědy. To ostatně dokazoval ve stovkách dalších článků, ve kterých vyzdvihoval důležitost vědeckého pokroku. V erudovanosti se s ním v tomto ohledu nemohl rovnat žádný tehdejší politik, píše server The Guardian.

Churchill začal na textu podle serveru Nature pracovat v roce 1938, krátce po tom, co se stala v Americe senzací rozhlasová adaptace knihy Válka světů. Ta popisovala invazi mimozemšťanů na Zemi. Článek britského politika je uvozen poněkud zeširoka. Autor se v něm zamýšlí nad smyslem života. Pokouší se ho definovat a dochází k závěru, že jeho stěžejní vlastností je schopnost rozmnožování.

Skepse i možný život ve vesmíru

V mnoha ohledech šel jeho text proti tehdejším nejrozšířenějším vědeckým poznatkům. Napsal například, že sluneční soustava není ve vesmíru výjimečným úkazem. „Nejsem plně přesvědčený, že naše Slunce a jeho planety jsou jediné takové,“ napsal v eseji. Dodal, že podmínky pro život jinde ve vesmíru mohou existovat. „Možnost, že existuje obrovské množství planet, které mohou hostit život, je enormní,“ uvedl.

Zároveň je ve svém textu skeptický k rychlosti lidského pokroku. Ten podle něj bude brzdou v poznávání vesmíru. Právě kvůli nedostatečné technice podle Churchilla možná nikdy nezjistíme, zda život jinde ve vesmíru existuje. Už v předválečných letech však věštil, že cestování uvnitř naší sluneční soustavy bude možné. „Jednou, a možná to nebude v příliš vzdálené budoucnosti, bude zřejmě možné cestovat na Měsíc, nebo Venuši či Mars,“ popsal.

Churchill prý za války nařídil utajit pozorování UFO, bál se masové paniky

Esej zakončuje zamyšlením nad tehdejším stavem společnosti a vědy. Odpovídá v ní také na otázku, zda jinde ve vesmíru žijí inteligentní bytosti. „Úspěchem naší civilizace nejsem ohromen natolik, abych si myslel, že jsme jediným místem v tomto obrovském vesmíru, kde žijí myslící tvorové. Nemyslím si ani, že jsme na vrcholu mentálního a fyzického vývoje, který se (ve vesmíru) dosud objevil,“ uzavírá poutavý text Churchill.

Sci-fi jako inspirace

Nově objevená esej je dalším střípkem v obsáhlé knihovně Churchillových vědeckých zamyšlení. Paradoxní je, že zájem o vědu u něj už v mládí vzbudila díla průkopníka sci-fi literatury H.G. Wellse. Když se Churchill později stal poslancem, s Wellsem se osobně sešel. Prozradil mu, že každou jeho knihu četl nejméně dvakrát.

Wells už v roce 1914 ve své knize The World Set Free popisoval takzvanou atomovou bombu, která byla „malá jako pomeranč, ale byla schopná zničit město“. Tato myšlenka Churchilla zaujala a rozpracoval ji ve své eseji z roku 1925 s názvem „Měli bychom spáchat sebevraždu?“ (analýzu textu v angličtině najdete v žurnálu Finest Hour zde).

Churchill celý život bojoval s dluhy, utrácel za alkohol i hazard

V textu se zabývá hrozbou nových zbraní, které zcela změní povahu válečných konfliktů. Strach měl zejména z chemických zbraní. Tvrdil, že válčení mezi vojáky bude už zanedlouho méně důležité, bitevní vřavu nahradí práce inženýrů v laboratořích.

Shodou okolností v době publikace Churchill zanevřel na Wellse a intelektuální potravu začal hledat u Fredericka Lindemanna, profesora fyzika z Oxfordu. I díky němu se stal politikem, který se mohl opřít o svou znalost vědy. Znalosti naplno zužitkoval v jedné ze svých nejslavnějších esejí, kterou publikoval v roce 1931.

Vize jaderné síly

V esejistické meditaci Fifty Years Hence, která sestává ze čtyř tisíc slov, se obšírně zabývá následky vědy pro budoucnost lidského pokolení (celou esej najdete v angličtině zde). Zmiňuje celou řadu vynálezů, které se o mnoho let později staly nedílnou součástí společnosti. Jmenujme například bezdrátové telefony, roboty, kultivaci živočišných druhů v laboratořích a zkrocení jaderné energie a její využití v armádě.

Archiv vydal Churchillův kritický text o Židech

Paradoxní je, že v vědci v té době byli poněkud skeptičtí k využití jaderné energie. Churchill se tohoto tématu držel. V roce 1937 milionům čtenářů ve svém dalším článku přednesl výhody jaderné energie i případné nebezpečí, které se v práci s tímto materiálem skrývá. Jak ukázaly události let následujících, Churchill prokázal nebývalé přesné vizionářské cítění.

Všechny texty z Churchillova pera jsou dlouhodobě dostupné v archivech. „Ztracená“ esej o mimozemském životě tak ve své podstatě ztracená nebyla. Ve záplavě textů však na ni dosud nikdo nenarazil. Je tedy možné, že Winston Churchill nás v budoucnu překvapí celou řadou dalších, na svou dobu odvážných, předpovědí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kvůli omezením na Chrámové hoře v Jeruzalémě vypukly střety Palestinců s...
Izrael po nepokojích ustoupil, odstranil detektory kovů od Chrámové hory

Izrael odstranil sporné detektory kovů u vstupů na posvátný okrsek na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Informoval o tom server BBC. Zavedení tohoto bezpečnostního...  celý článek

Průmyslový komplex Sellafield na zpracování vyhořelého jaderného paliva v...
Britové požadují dohodu o jaderné spolupráci. Jinak vrátí radioaktivní odpad

Britští vyjednavači hrozí zástupcům Evropské unie, že vrátí desítky tun vyhořelého jaderného paliva do zemí původu, pokud nebude uzavřena dohoda o jaderné...  celý článek

Vchod na pláž před hotelem Zahabia, kde došlo k útoku na turistky (14. července...
Čeští lékaři přiletěli do Káhiry, rozhodnou o převozu zraněné Češky

Do Káhiry v úterý přiletěl tým českých lékařů, kteří posoudí, kdy bude možné přepravit Češku zraněnou při útoku na turisty v Hurghadě do České republiky. Tým...  celý článek

Letní úklid podle Marie Kondo
Letní úklid podle Marie Kondo

Nechte si věci, co dělají radost.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.