Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chumelí se, chumelí, padá snížek umělý

  16:47aktualizováno  16:47
Už pět desetiletí rozprašují na horách na svahy umělý sníh. Přírodu ale člověk zatím nepřekonal - umělé sněhové vločky totiž dál zůstávají nedokonalé.

Umělý sníh se tvoří ze stlačené vody. Ta se buď buď spolu se stlačeným vzduchem rozprašuje ze sněhových děl, anebo se do ní výkonnými větráky vhání vzduch. Jakmile se v chladném vzduchu potkají voda se vzduchem, vzniká sníh.

Ideální umělý sníh pro lyžování, sáňkování, bobování i snowboarding je něco mezi
mokrým sněhem a prašanem - přesně ten druh, z něhož se dobře dělají sněhové koule, které v první minutě nepromáčejí rukavice.

A právě ten se kvůli změnám teploty a vlhkosti vzduchu většinou nepodaří. Kdo za to může? Přísady, které tvorbu umělého sněhu usnadňují, píše americký list The New York Times.

Tajemství vloček: Organopolysiloxan
Jednou z nově testovaných je organopolysiloxan. Tato látka v zemědělství pomáhá líp rozprášit herbicidy. Její použití by podle americké společnosti Aquatrols mohlo znamenat revoluci ve výrobě sněhu.

"Při výrobě sněhových vloček funguje jako jistý druh obráceného mrznoucího procesu," vysvětluje Andy Moore ze společnosti Aquatrols.

"Voda sama o sobě je přilnavá, drží pohromadě," dodává. "Náš produkt se dostane mezi molekuly vody a odstrčí je od sebe. Voda tím laicky řečeno zřídne a snáz zmrzne. Výsledkem je, že dokážeme vyrobit sníh i při vyšších teplotách."

Tento proces také umožňuje tvořit sníh rychleji. "Pokud se pokusíte vodu rozprášit příliš rychle, uděláte místo sněhu déšť nebo sněhovou břečku, ale pokud přidáte organopolysiloxan, je možné zvýšit průtok vody dělem o pět až třicet procent," dodává Moore.

Přísady umožňující snazší výrobu umělého sněhu používali už pionýři "sněhařiny".
Jeden z prvních sněhových strojů byl ale vyroben pro potřeby filmového průmyslu.

Russell M. Shearman ze severního Hollywoodu v Kalifornii tak v roce 1948 získal nejen patent na způsob vstřikování stlačeného vzduchu do vody, ale také Oscara za speciální efekty ve filmu Portrét Jennie. Do té doby filmaři používali rozfoukávání drceného ledu.

Už Shearman přidával pro lepší utvoření sněhu do vody různé látky - nejčastěji pěnový materiál využívaný hasiči. Do své žádosti o patent napsal, že se osvědčila i
obyčejná zažívací soda.

V současnosti je nejoblíbenější aditivní látkou používanou na sněhových svazích Snomax. Jeho hlavní složkou je běžná přírodní bakterie z rodu pseudomonád.
Další přídavné látky se vyrábějí z hub, lišejníků nebo absorbentních polymerů. Ty jsou používány i v papírových plenkách.

Právě tyto látky ale vadí ochráncům životního prostředí. Tvrdí, že se dostatečně neprověřil jejich dopad na přírodu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.