Chudší uchazeči dostanou od unie víc

(Od zpravodaje MF DNES) - Dánové lákají uchazeče "jistými" penězi. Při jednáních o vstupu do EU nabízejí ústupky, které by jim zajistily první velké peníze hned po vstupu. Dánsko jako předsednická země se přitom zaměřuje zejména na chudší země. Z tohoto důvodu jsou podle dánských zdrojů poslední návrhy unie víc nakloněny Polsku či Pobaltí a méně berou ohled na bohatší země.

Mezi ty druhé patří nejen Malta, Kypr a Slovinsko, ale zřejmě i Česká republika.
Zvýhodnění se týká množství přislíbených peněz - jak u podpor pro zemědělce, tak u fondů na rozvoj chudých oblastí či na zajištění hranic mají Poláci i Pobalťané dostat víc.

"Důvod je prostý: jsou to přirození příjemci z rozpočtu unie," hájili to Dánové. Podle polského tisku má být jejich země po vstupu do EU největším příjemcem unijní pomoci po Španělsku a Řecku.

"Dodáváme výdaje v řadě oblastí, které jsou předmětem bezprostředního zájmu. Většina uchazečů tak bude dostávat v prvním roce po vstupu nejen stejné množství peněz jako o rok dřív, ale víc - v Polsku to bude v prvním roce členství o polovinu víc (než v roce 2003), ve druhém dvojnásobek a ve trojnásobek," uvedli Dánové ke svým návrhům.

Češi, Slovinci a Slováci dostali jako "náplast" zvýšené kvóty pro dotované zemědělské produkty a další peníze na venkovský rozvoj. V českém případě jde o 100 milionů eur. Až pětinu částky na rozvoj venkova lze použít na zvýšení přímých podpor pro rolníky.

Unijní kritici však odsuzují, že dánské návrhy přesahují hranice, dohodnuté před měsícem v Bruselu, a to o miliardu eur. Námitky přicházejí zejména od zemí, jež do rozpočtu EU přispívají nejvíc.

"V procentech domácího produktu platí Dánové i Španělé za rozšíření víc než Německo," odráží dánské zdroje tyto kritiky.

Situace je však pro ně vážná. "Dostalo se nám velmi drsného přijetí u členských zemí, které tvrdě kritizovaly 'extravaganci', kterou si naše předsednictví dovolilo. Přesto jsme na sebe vzali riziko a šli jsme dále, téměř  v nezměněné podobě jsme návrhy předložili uchazečům," uvedl dánský činitel.

Ten si pak stěžoval, že postoj uchazečů byl "zrcadlovým obrazem reakcí" členských zemí - to znamená, že také u nich vládla navenek nespokojenost.

Na uchazeče má však unie páku. "Nemá smysl zakrývat, že s některými z nich jsou velké problémy. Skončíme tedy jednání s těmi, kdo budou připraveni, a ti nebudou muset čekat na ostatní," varoval dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Není jasné, kdy by do unie vstupovali ti druzí - někteří vykládají dánské výroky tak, že pro "zatvrzelé" by to trvalo až do roku 2007, kdy má vstupovat Rumunsko a Bulharsko. 


Video