Členské státy OSN se v roce 2000 zavázaly, že do roku 2015 ve světě sníží na polovinu počet lidí žijících v bídě. Plány ale zůstávají jen na papíře.
Na to, aby kampaň mohla efektivně začít fungovat, by byla zapotřebí finanční injekce ve výši 50 miliard dolarů, které ale nejsou k dispozici.
Politici se už několikrát shodli, že je třeba špatnou situací ve světě začít řešit, ale náčrt konkrétních kroků se z jejich dohod a listin vytrácí.
Daněmi proti chudobě
Situaci se rozhodli vyřešit prezidenti Francie a Brazílie Jacques Chirac a Luiz Inacio Lula da Silva na pondělním zasedání OSN. Navrhli zavést mezinárodní daně ze zbrojařských obchodů a finančních transakcí.
Proti takové myšlence, kterou údajně podpořilo několik hlav členských států OSN, se ale postavily USA. "Takové daně by byly nedemokratické a těžko by se daly vymáhat," nesouhlasila s návrhem americká ministryně zemědělství Ann Venemanová.
"Kolikrát bude ještě třeba zopakovat, že tou nejničivější zbraní hromadného ničení je chudoba?" rozčiloval se ovšem brazilský prezident da Silva.
|
ANKETA |
Ve hře nejsou jen mezinárodní daně, ale například také "charitativní" poplatky, které by šly na dobročinné účty z každé transakce provedené kreditní kartou. Velká Británie zase přišla s ideou, že by mohla vzniknout finanční instituce, která by investovala do nejpostiženějších oblastí a její prostředky by uhradily až budoucí generace.
Bush opět hovořil o Iráku
Debata o světové chudobě proběhla v sídle OSN v New Yorku v pondělí 20. září, ale nejdůležitější postava mezinárodní politiky, George Bush, se jí nezúčastnila. Prezident USA vystoupil až o den později.
Jak se ovšem dalo očekávat, stejně jako při minulých projevech před Valným shromážděním OSN i tentokrát upřel hlavní pozornost na Irák a boj s terorismem. - více zde
Podle zpravodajů, kteří byli na místě, Bush promlouval dílem k politikům v sále, dílem k potenciálním voličům po celých USA. O chudobě a humanitárních krizích se zmínil spíše z povinnosti.
"Budeme stát po boku lidí z Afghánistánu a Iráku až do té doby, než se jejich víra ve svobodu a samostatnost naplní," řekl mimo jiné ve čtyřiadvacetiminutovém proslovu.
Během něj nicméně naznačil, kudy by podle něj mohla vést cesta pomoci nejzbídačenějším obyvatelům planety. Mohl by prý vzniknout nový fond na podporu demokracie, do nějž by USA přispěly jako první. "Vybízím další národy, aby se na tom podílely také," prohlásil Bush.
Situaci v Africe, která je krizí postižena nejvíc, vyjádřil nejlépe prezident Tanzánie Benjamin Mkapa. "Pro mě a pro lidi z Afriky není současný stav akceptovatelný." V tom s ním souhlasí i ostatní, do závěrečného dokumentu proto uvedli: "Je na čase něco začít dělat. Hlad nepočká."
 Ilustrační foto. |
