"Důvodem pro nařízení ústavní výchovy dítěte nemohou být samy o sobě materiální nedostatky rodiny, zvláště pak její špatné bytové poměry," stojí ve stanovisku vydaném občanskoprávním a obchodním kolegiem.
Stanovisko má sjednotit rozkolísané rozhodování soudů v případech, kdy dítě žije v chudobné rodině a ve špatných hygienických či bytových podmínkách a soudy mají rozhodnout o jeho odebrání do ústavní péče.
Podle údajů z loňského května žije v Česku asi 21 tisíc dětí v ústavech. Odborníci na práva dětí tvrdí, že zhruba třetina se jich tam ocitá zbytečně a další třetina v nich stráví příliš dlouhou dobu. V Evropské unii se ČR řadí mezi země s nejvyšším počtem dětí v ústavní péči.
Sociální důvody převažují
Podle statistik ministerstva sociálních věcí se při přijímání dětí do dětského nebo kojeneckého domova vždy kombinuje několik důvodů. Nepříznivá sociální situace, bytové a finanční problémy jsou těmi nejčastějšími důvody.
"Pokud budou soudy rozhodovat o umístění dítěte do ústavní péče, pak je třeba, aby byly doloženy všechny závažné skutečnosti, které rozdělení rodiny odůvodňují. Takovou skutečností nikdy nemůže být sama o sobě jen majetková nedostatečnost rodiny (zejména rodičů), projevující se především nevhodnými nebo nedostatečnými podmínkami k bydlení," uvedl Knötig.
Považujete se za chudé?
Soudy musí nejprve zjistit, zda státní orgány a místní samosprávy nabídly rodině dostatečnou pomoc a jaký to mělo výsledek. Navíc Nejvyšší soud stanovil, že je třeba vyslechnout i dítě. Týká se to dětí ve věku, kdy již dokážou vyjádřit vlastní názor.
Nejvyšší soud ve stanovisku kritizoval postup Okresního soudu v Klatovech. Tamější soudci se spokojili se zprávou opatrovníka. Nevyslechli přitom děti ve věku osm, deset a 15 let. Naopak správně postupoval Okresní soud v Ústí nad Labem, který vyslechl nezletilou čtrnáctiletou dívku. Vypověděla, že se jí v rodinném prostředí v péči matky stýská po ústavním zařízení, kde žila předtím.
Organizace na obranu dětí už delší dobu kritizují praxi, kdy sociální pracovníci předávají děti do dětských domovů s jediným odůvodněním - špatné sociální podmínky v rodině. Podle řady právníků by se ale měli spíše snažit takovým rodinám pomoci.
proč jsou děti v dětském domověDůvody pro přijetí dětí do dětského domova 57 % nepříznivá sociální situace U kojeneckých ústavů jsou důvody následující: 75 % nepříznivá sociální situace |