Více než čtvrtstoletí starým výbuchem se začal zabývat policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
Událost z roku 1984 tehdejší úřady uzavřely jako nehodu. Jenže věci se změnily před měsícem, kdy na státní zastupitelství v Olomouci přišel někdejší spolupracovník StB Karel Muroň se svědectvím, které explozi staví do jiného světla. "Ve skutečnosti byla za výbuchem pečlivě připravená a naplánovaná akce komunistické kontrarozvědky," shrnuje jeho tvrzení Právo.
Muroň policii dále řekl, že StB akci naplánovala, aby měla záminku zlikvidovat právě skupinu chartistů kolem Václava Havla. Útok měli podle listu spolu s Muroněm provést dva Libyjci, spolupracovník StB ale utekl do Polska, kde podle své výpovědi vše nahlásil.
Zmínka o libyjských státních příslušnících není zcela překvapivá. Komunistické Československo rozvíjelo dobré vztahy s arabskými zeměmi, protože ty svedly několik neúspěšných válek s Izraelem, spojencem Západu.
Libyjcům se semtex československé výroby hodil o čtyři roky později, když nad skotským městem Lockerbie odpálili bombu na palubě boeingu společnosti Pan Am. Zahynulo 270 lidí, byl to nejhorší teroristický útok v Evropě.
Muroňovu verzi příběhu bude na základě jeho trestního oznámení prověřovat ÚDV. "Zahajujeme v této věci úkony, jakékoliv podrobnosti v tuto chvíli sdělovat nemůžeme," řekla Právu mluvčí kriminálky Pavla Kopecká.
ÚSTR a pamětníci jsou skeptičtí
Ústav pro studium totalitních režimů ale hodnotí verzi bývalého spolupracovníka komunistické kontrarozvědky za málo pravděpodobnou. "Znamenalo by to obrovské riziko prozrazení, které by si těžko někdo vzal na triko," míní podle Práva jeho mluvčí Jiří Reichl.
Skeptičtí ohledně možné viny StB jsou také někteří pamětníci, podle nichž byla na vině nedbalost dělníků pracujících na plynovém vedení.
