Soud navíc zakázal Bednaříkovi šest let po odpykání trestu řídit.
Podle soudce se jedná o závažný trestný čin. "Musel vědět, že může řidiče v protijedoucím voze i zabít," uvedl.
Senát přesto uložil trest při spodní hranici sazby. Přihlédl k tomu, že se jedná o velmi mladého člověka, který ještě nemá plně utvořenou osobnost, a k velmi příznivým posudkům z jeho bydliště a okolí.
Mladík si ponechal lhůtu na odvolání. Žalobce se odvolal proti výši trestu. Požadoval pro Bednaříka osm let vězení a stejně dlouhý zákaz řízení.
O sebevraždu se nepokoušel poprvé
"Poslouchal jsem večer depresivní hudbu a rozhodl se zabít se v autě," popisoval mladík osudný den v přípravném řízení. U soudu už mlčel.
"Vím, že je na to pozdě, ale chci se vám omluvit," pronesl pouze pobídnut soudcem, když ukončil výpověď šestatřicetiletý Pavel Černý, do jehož octavie Bednařík se svou felicií narazil.
"Pamatuji si jen, že najednou nějaké auto vybočilo do protisměru. Stačil jsem si jen pomyslet, že někdo dostal infarkt nebo usnul," popisoval událost Černý. Tomu už končí rehabilitace a zdá se, že zranění nebude mít trvalé následky.
Po nehodě se Bednařík nijak netajil, že do protijedoucího vozu naboural úmyslně při svém druhém pokusu o sebevraždu.
Podle posádky záchranky, která ošetřovala oba zraněné, mluvil mladík normálně a nejevil známky hysterie a deprese. "Ptala jsem se ho, jestli mu nevadí, že mohl někoho zabít. Odpověděl, že je mu to jedno," vzpomínala zdravotní sestra Zuzana Jachanová.
Bednaříkova obhájkyně u soudu oznámila, že se bude snažit prokázat nepříčetnost svého klienta.
Podle znalců z oboru psychologie trpí smíšenou poruchou osobnosti s depresivními stavy. Svůj úmysl skončit se životem ale mohl změnit.
"Neovlivňuje to jeho rozhodovací schopnosti. Pořád měl několik možností volby, byl schopen svůj čin oddálit a vyhledat pomoc psychiatra," sdělil znalec Petr Nedoma.
Názor Bednaříkova psychiatra Josefa Zvoníčka se liší. "Od chvíle, kdy se rozhodl, tak už nebyl schopný to zastavit," uvedl Zvoníček.