Osm let chodil k psychiatrům, aniž mu dokázali pomoci. Nakonec si umanul, že jeden z nich může za jeho utrpení, a rozhodl se ho zabít. "Psychicky mě tejral a mučil," psal.
Ulom je nyní v psychiatrické léčebně v Kosmonosích, aniž mu byla nařízena třeba jen ochranná léčba. Případ totiž není pravomocně uzavřen, protože docent Hynek napadal původní verdikt, podle nějž Ulom není za svůj čin zodpovědný a musí se léčit. S tím byl také propuštěn z vazby.
Ulom však momentálně není schopen útěku, i kdyby jej snad náhodou plánoval. MF DNES ho navštívila v léčebně - byl utlumen prášky a jen obtížně hledal slova.
Stížnost Hynka na Ulomovo propuštění z vazby nyní zkoumá Vrchní státní zastupitelství v Praze. Mezitím se k ní už vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová: neshledala prý pochybení.
Nezazlobil
Když se Michal Ulom narodil, vážil pouhých 1200 gramů. Rodiče o něj úzkostlivě pečovali. "Míša nikdy neřekl sprosté slovo, nepil a nekouřil," říká matka Ilona Ulomová.
Ve škole jej, coby slabého kluka s dyslexií, naopak šikanovali. Trpěl tím, že je neúspěšný, že ho spolužáci neberou, že nemá děvče. V noci, už jako dospělý, často plakal. Měl však ještě jiný problém - nepřiměřené sexuální představy. Zdálo se mu, že ubližuje malým chlapcům.
Rodiče, kteří s ním bydleli v Kostelci nad Černými lesy, se rozhodli vyhledat pomoc u docenta Hynka v Praze. Až jemu se Michal Ulom svěřil. Jenže po čase si začal na lékaře stěžovat. Tvrdil, že je na něj zlý, nutí ho svlékat se a účtuje si za hodinu 200 korun.
"Když jsem jednou přijela nečekaně do ordinace, zaslechla jsem, že je docent na Michala mnohem ráznější, než když jsem tam byla i já," uvedla matka. "Snažil jsem se ho důrazně varovat, jaké by mohlo mít následky, kdyby něco provedl," vysvětluje Hynek. Jinak podle něho Ulom lže.
"Neodpustil mi, že vím o jeho sexuálních fantaziích a že jsem mu nedokázal vyřešit zpackaný život," říká lékař. Připustil však, že od pacienta bral peníze, protože neměl s pojišťovnou smlouvu například na sexuologické konzultace. Proč ho tedy neposlal k jiným specialistům? "Odmítal," tvrdí Hynek.
Michal Ulom posléze lékaře vyměnil. Jenže myšlenkami na docenta Hynka byl posedlý. Psal stížnosti, začal mu vyhrožovat, chtěl zabít 21 lidí v metru či 10 dětí ve škole, aby si prý společnost všimla, jak trpí. "Nevím, jak to v tom mozku vzniklo. On mě strašně tejral," vypovídal později.
Vyhrožoval i lékařově devadesátileté mamince. Hynek dvakrát upozornil policii, ale nereagovala. "Bohužel ani tehdejší Ulomův lékař neodhadl, že si už brousí mačetu," říká psycholog Slavomil Hubálek, jenž Uloma po činu vyšetřoval.
Mačeta v rukávu
Dva dny před činem Michal Ulom nejedl, spal oblečený a na ulici nepoznal ani svou matku. Osudného rána se rozloučil s kachničkami na zahradě. Do rukávu si dal mačetu, s níž s tátou vysekával v lese stromky, a jel do Prahy.
To, co se událo v ordinaci, později vylíčil takto: "Pamatuji si, že všude byla krev a docent se mě ptal: Co jsem vám udělal? Vím, že jsem použil mačetu, že to směřovalo svrchu dolů, ale kolikrát, to nevím. Myslím, že jsem pak usínal, ale cítil jsem úlevu."
Pak už cítil jen intenzivní bolest želízek. Ulom svého činu nikdy nezalitoval. Naopak později litoval toho, že lékaři "ublížil tak málo". Ale i tak řekl: "Ležel na zemi, bylo mi ho líto. Měl jsem ho i trochu rád."
Soudní znalec Hubálek, který je jedním z autorů posudku, říká, že se na osudu Michala Uloma podepsalo mnoho věcí: zdravotní handicap, šikana, příliš pečující výchova - a také nezvládnutá ambulantní léčba.
"Hledal pomoc, strašně trpěl a všechno zlo přenesl na docenta Hynka. Fanatická nenávist přerostla v paranoidní blud, že před ním musí společnost uchránit," soudí Hubálek.
Jedna stížnost za druhou
Lidé s bludy patří na léčení, proto policie zastavila trestní stíhání a pustila Uloma z vazby do léčebny. Docent Hynek protestuje a píše stížnosti, bojí se, že Ulom uteče a znovu zaútočí. Podle něho je to trvale narušená osobnost a patří za mříže. "Je to fanatik, žádnou duševní nemoc nemá. Stejně jako palestinští fanatici nemusí do léčeben," říká.
Není dnes zaujatý? Vždyť si kdysi sám stěžoval, že Ulom se chová jako paranoik a že ho lékař, který jej měl v péči po něm, špatně léčí. Hynek zaujatost popírá: "Posuzoval bych tak kohokoli jiného."
Hubálek trvá na svém a říká: "Když jsme psali posudek, obraceli se na nás psychiatři, že by bylo dobré být v této kauze solidární s Hynkem. Ale já tvrdím, že Ulom byl psychotický, tedy nepříčetný, o čemž svědčí jeho deníky a třeba i to, že použil mačetu. Střelnou zbraň, kterou měl jako myslivec, prý nechtěl znesvětit." Hlavní chybou je podle něho to, že pro tyto lidi dodnes neexistují speciální zabezpečené ústavy.
Jedna stížnost v celém případu stíhá druhou. Docent Hynek si stěžuje na postup policie, Ulom na Hynka - a třeba šéfka týmu kriminalistů Alena Kolářová na to, že pacient chodil osm let k lékaři a nikdo nepoznal, co se v jeho duši děje.
Michal Ulom mezitím polyká prášky. Je utlumený, ještě nedávno si sám nezapnul košili. Ať už úřady jeho stav posoudí jakkoli, má před sebou nejspíš dlouhá léta v izolaci od společnosti. A jeho matka pláče: "Přišla jsem o hodného syna."
|
Ulom: Bylo to silnější než já Za hodinu a půl rozhovoru neřekl více než padesát slov. Občas se usměje, když se mu něco zřetelně vybaví. Jeho matka často zasahuje do rozhovoru a má tendenci mluvit za něj. Co děláte celé dny? Většinou spím. Čtete? Vždycky jste si četl rád. Výjimečně. Vzpomínáte si, proč jste se začal léčit u docenta Hynka? Vracely se mi vzpomínky na šikanu. Nejdřív jste mu důvěřoval, pak se to změnilo a začal jste ho nenávidět. Proč? Změnil se. Měl jsem sexuální představy a vadily mu. Nutil mě ke kastraci. Proč jste mu ublížil? Bylo to silnější než já. Co bylo potom? Cítil jsem úlevu. Od bolesti. Udělal byste to znovu? Myslím, že ne. Do rozhovoru se vloží psycholog Slavomil Hubálek, který s Michalem Ulomem opakovaně mluvil loni v září v brněnské vězeňské nemocnici: "Mně jste říkal něco jiného, pamatujete? Že je škoda, že jste ho nezabil, že byste od něj měl pokoj." Michal Ulom se lehce zasměje a pak odpoví: "Už to tolik nebolí." |
