Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěl fotku raketoplánu do alba, s tragédií pronikl na titulní stránky

  17:36aktualizováno  17:36
Létavice podle snáře znamená neočekávané štěstí, pověry pak říkají, že si můžeme něco přát. Jenže oči Scotta Liebermana, upřené onoho únorového rána k texaské obloze, viděly obraz, který svíral srdce. Tam, kde k zemi mířilo několik ohnivě jasných objektů, měl být přistávající raketoplán Columbia.

Rozpad raketoplánu Columbia nad Texasem (1. února 2003) | foto: Scott LiebermanAP

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

V ten moment bylo jasné, čemu zítra noviny věnují nejvíce prostoru - Lieberman to ještě nevěděl, ale nazítří měl být jeho snímek na titulních stránkách novin po celém světě.

O pár hodin později se prezident George W. Bush postaví v Bílém domě před pultík s mikrofonem. "Columbia je ztracena, nikdo nepřežil," pronese chvějícím se hlasem do hrobového ticha.

Obrázky z ranního nebe nad Texasem nejde vymazat z hlavy, třebaže si mnozí lidé ještě neuvědomují plný význam snímku s hořícími kusy raketoplánu.

AUTOR SNÍMKU

Scott Lieberman

Amatérský fotograf Scott Lieberman zachytil rozpad Columbie ze svého bydliště, města Tyler na východě Texasu. Použil Canon EOS D60 a objektiv 75-300 mm s polarizačním filtrem.

Fotografii převzala agentura AP a snímek se dostal do médií po celém světě. Na titulní straně ho přetiskl také prestižní časopis Time.

Ani jsme nevěděli, že tam létá...

Tam nahoře totiž shořela jedna z jistot - raketoplány prostě létají, patří to k životu jako dýchání.

"Pamatuji si, jak jsme seděli na malé židličce v tělocvičně, když startoval Alan Shepard v lodi Freedom 7 v květnu 1961. Ale teď byl únor 2003. Ani jsme nevěděli, že je Columbia na oběžné dráze," zavzpomínala socioložka Julie Arderyová z Houstonu, kde sídlí Johnsonovo kosmické středisko.

Původně v ten den mířila ke květinářské čtvrti, vyzvědět od obyvatel vietnamského, čínského či japonského původu něco o jejich tradicích, co se týče jara a květin. V souvislosti se svou prací v Human Flower Project, organizaci studující lidský vztah ke květinám.

Teď dostala ke studiu úplně jiný materiál. Lidé hromadně kupovali červenomodrobílé kytice, které květinář vázal jednu za druhou. Mířili s nimi právě ke kosmickému středisku.

Létání do kosmu se zdálo být samozřejmostí

VZPOMÍNKAA. VÍTKA

"V momentě, kdy se Columbia rozpadala, se o ničem ještě nevědělo. Ale předtím, než se o možnosti, že je něco v nepořádku, začali bavit komentátoři NASA, jsem si říkal - vždyť už bychom raketoplán měli vidět v infračerveném zobrazení, tohle je nějaký průšvih..."

I když miniaturizace družic pokročila natolik, že přepravní prostor raketoplánu nemohl být řádně využíván, raketoplány zůstaly americkou pýchou, ztělesněním průzkumu kosmu.

Flotila Columbie, Discovery, Atlantisu a Endeavouru se uplatnila při budování vesmírné stanice ISS.

Jejich lety se staly takovou samozřejmostí, že se o ně Američané už nestarali. Podobně jako o let Apolla 13 k Měsíci, který začal veřejnost a média zajímat až v momentě, kdy posádka začala bojovat o život.

"To byl typický příklad. Jedenáctka (první přistání lidí na Měsíci, pozn. red.), to bylo nadšení. Dvanáctka zajímala polovinu lidí. Třináctku už komentovali ve smyslu "zase dávají v televizi to blbé Apollo", glosuje to Antonín Vítek z Akademie věd, který se o kosmonautiku dlouhodobě zajímá.

Zkáza Columbie byla o to horší, že rok a půl před tím padla s věžemi Světového obchodního centra i další jistota - ta, že v Americe se neválčí. Aby toho nebylo málo, jako přízrak se do médií vrátily snímky klikatého kouře po výbuchu raketoplánu Challenger v roce 1986. Lidé si náhle uvědomili: dva stroje z pěti, to je zatraceně hodně.

"COLUMBIA IS LOST"

Titulní stránky novin v USA i jinde ve světě se po zkáze Columbie vzácně shodovaly

Čím více mrtvých, tím větší zájem veřejnosti

Raketoplán Columbia - dokument o haváriiColumbii při startu poškodil úlomek námrazy odpadlý z externí palivové nádrže. Poničenou náběžnou hranou levého křídla do útrob stroje vnikla žhavá plazma.

"Pro pár nadšenců jako jsem třeba já je zajímavý každý let, ale 99 % lidí se začne o nějakou techniku zajímat tehdy, když selže, když přitom zahynou lidé - čím víc, tím líp, s prominutím," říká smutně Antonín Vítek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Chlapec zastavil dopravu Macarenou
Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Zadržela ho policie

Policie v Saúdské Arábie zadržela čtrnáctiletého chlapce, který na videu z města Džidda na pobřeží Rudého moře tančí na ulici Macarenu - tanec, který proslavil...  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.