Jeho plán mu nevyšel, a tak Maxime Brunerie v pondělí stanul před pařížským soudem poté, co lékaři po několika expertizách uvedli, že je příčetný, a tedy schopný se procesu účastnit.
Jeho stav se sice pohybuje na pomezí schizofrenie a psychózy, v době činu byl však pouze rozrušený, zněl konečný verdikt psychologů, a Bruneriemu proto hrozí doživotní trest.
Tehdy 14. července 2002, kdy si Francie připomínala výročí pádu Bastilly, se pokusil zastřelit Chiraka jedoucího v otevřeném kabrioletu od Vítězného oblouku dolů na třídu Champs Elysées.
Minul, možná jen díky pozorným okolostojícím, jeden z mužů mu srazil hlaveň dolů a kulka proletěla davem, aniž někoho zasáhla. Stál však jen dvacet metrů od projíždějícího Chiraka a policejní odborníci později uvedli, že celý případ mohl skončit úplně jinak.
Brunerie, který se v té době připravoval na kariéru účetního, si vše pečlivě naplánoval: týden před oslavami si koupil sportovní pistoli, trénoval střelbu, svým přátelům i blízkým nakoupil dárky, jiným rozdal oblečení. Na internetovou stránku extrémní pravice, ke které se hlásí, pověsil svůj vzkaz světu: "Tuto neděli se dívejte na televizi, tou hvězdou budu já."
A pak přišla neděle. Pistoli si uložil do obalu od kytary, stejně jako hlavní hrdina filmu Desperado, a už brzy ráno se vydal na třídu Champs Elysées. Plán byl následovný: nejdříve zabije Chiraka, pak zbraň obrátí proti sobě. A bude slavný.
"Chtěl jsem se stát mýtem, chtěl jsem, aby o mně říkali: Ty opravdu nejsi jako ti druzí," citoval z jeho výpovědi psychologům deník Le Figaro. Lékařům také svěřil, že si přál být přirovnáván k Françoisovi Ravaillakovi, který v roce 1610 zavraždil krále Jindřicha IV.
Když mu vražda nevyšla, chtěl podle plánu zastřelit alespoň sám sebe. V tom mu však zabránili další diváci na slavnosti. Později uvedl, že nejvíce lituje toho, že se mu sebevražda nezdařila: chtěl zemřít slavný.
"Nejednal z politických důvodů," uvedl jeho obhájce Pierre Andrieu během prvního dne procesu. Vše proběhlo tak rychle, že si pokusu o atentát nevšiml ani sám prezident Chirac. O výstřelu z davu se dozvěděl až mnohem později od ministra vnitra.
Brunerie se hlásil k extrémní pravici, i když později prohlašoval, že jeho rozhodnutí zabít prezidenta nemělo s neonacisty nic společného. Hlásil se ke skupině Unité Radicale group, kterou vláda krátce po jeho pokusu zakázala.
Organizace založená v roce 1998 zastřešovala to nejtvrdší francouzské neonacistické jádro. Brunerieho právníci požadují pro svého klienta zproštění žaloby. Argumentují jeho psychickým stavem. Verdikt by měl padnout v pátek.
