Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtějí víc peněz a lepší uplatnění

  9:07aktualizováno  9:07
Pět z dvaceti vysokoškoláků z východu Moravy nespojuje podle miniprůzkumu MF DNES svoji budoucnost s rodným krajem. Dnes většinou osmnáctiletí studenti chtějí po skončení studií hledat uplatnění především v Praze. Region se tak ani v příštích letech nevyhne výraznému odlivu mozků.

„To nebezpečí tady existuje. Mladí jsou dnes velice aktivní a zároveň ochotní se kvůli práci stěhovat,“ říká Miriam Majdyšová ze zlínského úřadu práce. „Trend, kdy absolventi vysokých škol hledají uplatnění v jiných regionech, považujeme za závažný problém,“ přidává se mluvčí Krajského úřadu ve Zlíně Patrik Kamas.

Nízké platy a nedostatečná nabídka atraktivních pracovních míst, to jsou nejčastější důvody, kvůli kterým plánují současní studenti prvních ročníků vysokých škol odchod z rodného kraje. Především vysokoškoláci z okrajových částí regionu nenacházejí v místě svého bydliště žádné uplatnění.

„Firem, které by jim nabídly místo, jaké odpovídá jejich představám, je tady opravdu jen minimum,“ říká vedoucí uherskobrodské pobočky úřadu práce Jiří Kohout. Pohraniční obce na východě Moravy se i kvůli tomu vylidňují, v lepších případech vysokoškoláci za prací dojíždějí do větších měst kraje, v horším z regionu odcházejí.

„Narodí se tady, žijí tady po dobu studií, ale po vysoké škole musí odtud zákonitě pryč. Taková praxe funguje už roky, a lepší to v žádném případě nebude,“ uvědomuje si starosta pohraničního Lopeníku Vojtěch Vráblík.

„Je to problém, který se týká nejen pohraničí, ale velké části Zlínského kraje. Platí přitom, že čím víc od Zlína na východ, tím je situace horší,“ konstatuje starosta Bystřice pod Lopeníkem Milan Bauka. „Ve vesnici nám kvůli tomu ubývá mladých rodin a logicky i dětí.“

Odchodem inteligence netrpí jen menší vesnice, podobné problémy se týkají i čtyř největších měst v kraji. Konkrétně Zlínsko poznamenal únik mozků nejvíc na začátku devadesátých let. Byl tehdy zřejmě neodvratitelný, do větších měst za svou příležitostí odešli lidé ze silných vývojových center. „Je otázka, jestli se tehdy udělalo dost pro to, aby zde zůstali. Možná to také podcenili investoři, kteří měli mít zájem udržet tady lidi, kteří jsou schopni firmy rozvíjet, a ne je pouze udržovat,“ uvažuje sociolog Martin Vacek.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.