Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtějí vědět, proč zemřel jejich syn

  21:04aktualizováno  21:04
Jen pár týdnů dělilo Františka Stojkoviče od svobody. Z heřmanické věznice však nevyšel. Zemřel loni v červnu na její ošetřovně. Rodiče pětadvacetiletého mladíka dostali z věznice jen stručnou zprávu, že příčinou smrti bylo předávkování léky. O dva měsíce později jim ostravská policie napsala, že cizí zavinění neprokázala. Rodičům pětadvacetiletého mladíka, který se do vězení dostal za drobné krádeže, se však okolnosti jeho smrti zdály podezřelé.

Za synem byli několik dní před tragickou událostí na návštěvě a žádné sebevražedné úmysly u něj nezpozorovali. Nevěřili ani tomu, že by jejich syn lék proti bolesti Tranadol užil jako drogu. I věznice potvrdila, že patřil spíš mezi ty, kteří sportovali a pečovali o své zdraví.

Jejich pochybnosti zesílilo to, co smrti mladíka bezprostředně předcházelo. Dozvěděli se, že nejdříve v cele spadl, rozbil si hlavu a v bezvědomí ho záchranka odvezla do Městské nemocnice v Ostravě. Tamní lékaři ho po třech hodinách poslali zpátky na vězeňskou ošetřovnu. Tam ho spoluvězeň ráno našel mrtvého.

Cizí zavinění policie neprokázala, ale ani nevyloučila. "Nepodařilo se nám prokázat trestný čin. Nikdo nám neřekl: Já jsem to udělal nebo vím, kdo to udělal. Ale vyloučit, že jeho smrt zavinil někdo jiný, se nám také nepodařilo," říká ostravský vyšetřovatel Tomáš Rejč. Přesto policie věc po třech měsících odložila.

Rodiče se chtěli dozvědět víc, a proto požádali věznici o zdravotní dokumentaci svého syna. Narazili na bariéru mlčení. Ředitel věznice jim oznámil, že údaje o zdravotním stavu syna by jim mohl dát jen s jeho souhlasem. A on žádnou plnou moc před smrtí nepodepsal.

Stojkovičovi se obrátili na kancelář ombudsmana. Ta se začala zajímat, proč věznice nechce informace o příčinách a okolnostech smrti příbuzným ukázat. Dostalo se jí stejné odpovědi jako rodičům nejen od věznice, ale i od ředitelky Vězeňské služby a ministerstva zdravotnictví.

Naopak někdejší ministr spravedlnosti Bureš řekl: údaje zpřístupnit. Žádný zákon totiž právo pozůstalých na přístup ke zdravotní dokumentaci zemřelého neupravuje.

Odpůrci zpřístupnění dokumentace se odvolávají na zákon o zdraví lidu. Ten říká, že příbuzní mají právo nahlížet do zdravotní dokumentace jen se souhlasem pacienta. Na případ, že zemřel, však nepamatuje.

Zastánci naopak berou na pomoc občanský zákoník. "Právo pacienta seznámit se se zdravotní dokumentací přechází po smrti na příbuzné," říká vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.

A zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová ho doplňuje: "Ohánět se právem na ochranu osobních údajů mi připadá pokrytecké. Zdá se mi, že utajení zdravotní dokumentace slouží spíš k ochraně lékařů než zemřelých pacientů." Její názor vychází nejen z případu Františka Stojkoviče. Na ombudsmana se obrátili se stejným problémem i pozůstalí po dalších dvou vězních.

Ve dvou případech pak má na stole stížnost lidí, jejichž blízcí zemřeli v nemocnici. V obou případech nepřežili lehkou operaci. Ministryně zdravotnictví Marie Součková trvá na tom, že české zákony neumožňují poskytnout dokumentaci pozůstalým. Slibuje však, že nový zákon o zdravotní péči to změní.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.