Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtějí USA ochromit Evropu?

  0:01aktualizováno  0:01
"Rozděluj a panuj!" bylo zásadou římských imperátorů. Nyní však u části Evropy sílí pocit, že starou zásadu proti nim uplatňují Spojené státy. Rodí se obava, že USA chtějí podkopat či ochromit jejich největší výtvor: Evropskou unii. Obava je tak silná, že ji politici ventilují i veřejně.

"Jsem znepokojen, když slyším vlivné hlasy, které se tážou, zda by Spojeným státům neposloužilo spíše rozeskupení Evropy," prohlásil během své poslední tiskové konference se šéfem americké diplomacie Javier Solana, jenž koordinuje zahraniční politiku unie.

Právě idea "rozeskupení" čili rozdělování EU prý nyní určuje přístup USA k Evropě. Tak to měl minulý měsíc prohlásit vysoký, leč nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí.

Pokud je to pravda, dělá Amerika tečku za půlstoletím své evropské politiky. Spojené státy byly od roku 1945 jedním z nejsilnějších zastánců evropské integrace a na tento účel vynaložily nejen mnoho politického úsilí, ale i mnoho peněz a dobré vůle.

Tak prezident Bill Clinton podporoval jednotnou evropskou měnu, přestože byl varován, že v ní může vyrůst silná konkurence pro dolar. A jeho nástupce George W. Bush prohlašoval ještě loni, že evropská integrace posiluje bezpečnost Evropy i USA.

Rozdělení kvůli Iráku může být pro USA výhodné
Využití jedné části Evropy k eliminování odporu proti irácké válce v jádru unie však nyní dodává argument těm, kdo věří ve změnu amerického přístupu. A řeči o "rozeskupování" budí obavy i u těch, kdo chtějí s Američany úzce spolupracovat.

"To by každého stavělo do pozice, kdy by si musel neustále vybírat mezi unií a USA," komentoval nejmenovaný britský činitel v americkém listu International Herald Tribune údajný nový přístup Američanů k Evropě.

Ale z Ameriky znějí hlasy, že rozdělení Evropy v otázce Iráku může být pro USA docela výhodné. "Tento rozkol zpomalí vývoj politické unie a zvláště snahy o vytvoření společné bezpečnostní a zahraniční politiky (EU)," soudí Robert L. Hutchings, předseda americké Národní zpravodajské rady. USA tak budou podle něj nyní "ještě více potřebné jako evropská mocnost".

To je perspektiva, která se řadě Evropanů nijak nelíbí. Ať už těm, kteří spolu se šéfem Evropské komise Romanem Prodim soudí, že jedním z hlavních cílů unie musí být "vytvoření supervelmoci na evropském kontinentu, která se vyrovná Spojeným státům", nebo těm, kteří sdílejí názor francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, že "potřebujeme prostředek k boji proti americké hegemonii".

Evropa se pokouší o vojenskou integraci i o sjednocení své zahraniční politiky. Tím se dotýká citlivého místa Washingtonu. Americká vláda považuje za svůj úkol znemožnit vznik jakéhokoli mocenského centra, jež by bylo stejně silné jako Spojené státy.

K tomu má nejblíže právě EU - ta by mohla podle některých amerických názorů mocensky konkurovat Americe už kolem roku 2015. U takové Číny či Indie se uvažuje o dosažení mocenské parity s USA až mnohem později.

Nad politikou Spojených států v Evropě se však unie může zatím jen rozčilovat. Může si stěžovat, jak to činí Solana, na "vybírání třešniček z dortu". Spolu se Solanou může také přesvědčovat Spojené státy, že "unie je více než jen souhrn svých částí" což je zdvořilá a zároveň bezzubá výzva, aby Američané jednali více s unií a aby méně vytvářeli příležitostné koalice s proamericky naladěnými státy, což opakovaně vnáší rozkol do Evropské unie.

Evropané mohou také protestovat proti "škodolibé radosti nad neshodami v Evropě", kterou prý podle švédského expremiéra Carla Bildta cítí "někteří ve Washingtonu". Nebo mohou spolu s francouzským ministrem zahraničí Dominicem de Villepinem hlásat, že nyní, po válce v Iráku, "je volba mezi dvěma vizemi světa" - přičemž jednou z nich je pro Francii vždy vize světa, v němž Evropa "vyvažuje" supervelmoc USA.

Simitis: Evropa by měla dát přednost vlastní spolupráci
Kromě slov však zbývá Evropské unii už jen jediný prostředek, obrácený dovnitř Evropy. Je jím rostoucí tlak na země patnáctky, aby dávaly přednost evropské spolupráci před USA.

Jak řekl nynější vůdce Evropské unie, řecký premiér Kostas Simitis, "evropské země se musí rozhodnout, jak vidí Spojené státy a jakou prioritu přiznávají svým vztahům s USA". Simitis to prohlásil během setkání v Rize, tedy v hlavním městě jedné z těch zemí, které jasně podpořily Washington v tažení proti Iráku.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.