Chtějí do sněmovny, ale i k penězům

  • 10
Jejich jména řadě voličů příliš neříkají, ve volbách do sněmovny se však chtějí se "zavedenými" politickými stranami utkat o podíl na moci a státní příspěvek. ODS, ČSSD, Koalice a komunisté - velké strany, které mají jedno společné - všechny říkají: vyhrajeme volby. Do boje o křesla v příští sněmovně bude však chtít kromě "obrů" promluvit i řada menších stran a hnutí s pestrými programy.

Některé z nich již poněkolikáté (například Nezávislí, ČSNS nebo Sládkovi republikáni), jiné jako Naděje, Cesta změny, Sdružení nezávislých kandidátů či Pravý blok kandidují poprvé.

Jejich šance na vstup do sněmovny přitom nejsou valné, jak potvrzují i poslední předvolební průzkumy, byť v nich malé strany zaznamenaly určitý nárůst. Podle včerejšího průzkumu agentury STEM by například Cestu změny volilo 0,2 procenta dotázaných, Naději a ČSNS 0,4 procenta a Stranu za životní jistoty 0,8 procenta.

Cesta změny a Naděje bez šance

Mimoparlamentní strany mají do poslaneckých lavic daleko. Žádná z nich by v současnosti nepřekročila pětiprocentní práh vstupu do sněmovny.

Navíc se pouze jediná z nich blíží k hranici jednoho a půl procenta hlasů, zaručující alespoň státní příspěvek za volební hlasy. Vyplývá to ze včerejšího výzkumu agentury STEM.

"Nejsilnější" z malých stran jsou zatím Republikáni Miroslava Sládka. Ti by získali 1,4 procenta.

Strana Zelených by dostala přesně jedno procento a Strana za životní jistoty (bývalá strana Důchodci za životní jistoty) pak o jednu desetinu procenta méně.

Nově vzniklé strany, jako je Naděje Moniky Pajerové či Cesta změny Jiřího Lobkowicze, by zatím nevolilo ani procento občanů.

Naději by volilo 0,4 procenta (stejně jako ČSNS), Cestu změny pak o dvě desetiny voličů méně - 0,2 procenta.

I přesto tato uskupení hlásí: jsme odhodláni finančně náročné volební klání podstoupit. Proč? "Je přece potřeba změnit současné politické poměry a více hájit zájmy občanů."

Ale také: "Je třeba zastavit rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, bránit zemi před cizím kapitálem a cizinci, zrušit Senát, nebo naopak obnovit trest smrti."

Strany budou sice i letos muset pro vstup do sněmovny překonat magickou hranici pěti procent odevzdaných hlasů, ale finanční příspěvek od státu - stokorunu za každý hlas získají už za 1,5 procenta. To je o polovinu méně než při sněmovních volbách v roce 1998.

Blížící se volby jsou však pro malé strany zajímavější i z dalšího finančního důvodu: zatímco dříve musely v každém kraji, kde chtěly kandidovat, složit kauci dvou set tisíc korun, letos už budou potřebovat jen patnáct tisíc na kraj - volby jsou tak pro ně o něco levnější.

"1,6 milionu byl problém, dvě stě tisíc se už sehnat dá," říká předseda Pravého bloku Jan Votoček. Jeho strana byla v roce 1998 jednou z celkem osmnácti stran a hnutí, které předložily své kandidátky, ale potřebnou kauci nakonec stejně jako několik dalších nezaplatila.

Zatímco tato strana hovoří o kampani pouze za 500 tisíc, ostatní mluví o částkách v řádech milionů a desítek milionů korun. Žádná z neparlamentních stran se však ani nepřiblíží přiznávaným nákladům vládní ČSSD nebo Koalice.

"Na volební kampaň dáme minimálně tři miliony korun," říká například předseda Strany za životní jistoty (dříve Důchodců za životní jistoty) Ladislav Jaroš. Politické hnutí Sdružení nezávislých kandidátů odhaduje podle místopředsedkyně Zdeňky Markové své možnosti na patnáct milionů.

Zhruba o dvojnásobku pak hovoří nová Cesta změny podnikatele Jiřího Lobkowicze a o řadu let starší Česká pravice. Otázkou je, nakolik je tato částka reálná. Kde chtějí strany potřebné peníze sehnat? Ze sponzorských darů i z drobnějších příspěvků, ať už z domova, či z ciziny, z půjček a ty šťastnější z ušetřených peněz.

"Z příspěvku z minulých voleb jsme si šetřili, takže půjčku si brát nemusíme," pochvaluje si Strana za životní jistoty, která jako jedna z mála minule překročila tříprocentní hranici a dostala státní příspěvek šestnáct milionů korun.

Naopak s půjčkou počítá třeba Sdružení nezávislých kandidátů. "Rozhodně nechceme jít do velkého rizika, půjčíme si, kolik budeme moci zaplatit," tvrdí Marková. Hnutí samosprávné Moravy a Slezska výrazně ušetří. Jak? Tím, že oproti ostatním hodlá jako regionální uskupení kandidovat jen v pěti krajích.

Co bude se stranami, kterým voliči vystaví před sněmovnou stop? "Komplikace by to jistě znamenalo. Ale myslím, že jsme zažili horší časy," říká předseda zelených Jiří Čejka. Strana, podobně jako ostatní, neuvažuje o ukončení činnosti. "Bereme to jako běh na dlouhou trať, rovnou půjdeme do voleb komunálních a senátních," říká optimisticky Monika Pajerová z Naděje.

V republice je nyní registrována zhruba šedesátka politických stran a přes třicet politických hnutí. Kolik jich však nakonec k volbám skutečně dorazí? Stejně jako v minulých letech zřejmě pouze zlomek. Například v roce 1998 si voliči mohli vybírat jen ze 13 stran, které na volby sehnaly peníze. Do sněmovny se z malých stran nakonec nedostala ani jedna. Jediným "nováčkem" byl odštěpenec ODS: Unie svobody.

Které strany půjdou skutečně do voleb, bude jasnější až na jaře. Strany musí předložit své kandidátky do 9. dubna. Například Konzervativní strana boj vzdala už předem "Přece jen bychom ty finanční nároky nezvládli," přiznává její sekretariát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video