Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chrousti se po letech vrátili. Přežijí?

  0:01aktualizováno  0:01
Do Česka se vrátili chrousti. Podle ochránců přírody je to dobře, protože to svědčí o lepšícím se zdraví přírody. Někde je těchto brouků už tolik, že proti nim lidé opět používají jedy. Na jižní Moravě již lesáci postříkali stovky hektarů lesa.

"Lidé jsou nepoučitelní. Už by měli vědět, že přitom hubí včely, ptáky, ale i sebe," podivuje se nad postřiky ekolog Petr Stýblo. Dříve bylo chroustů tolik, že je lidé z venkova sypali slepicím, a když byl hlad, vařili si z nich polévku.

"Také jsem ji ve třiatřicátém ochutnal," přiznává profesor Dalibor Povolný, entomolog z Brna. Návrat chroustů považuje za důkaz, že se půda uzdravuje a že je v ní více humusu. "Plodiny už nepotřebují tolik umělých hnojiv a potraviny jsou kvalitnější," říká. Chrousti nezmizeli jen proto, že je lidé mořili jedy. Vyhubila je i průmyslová hnojiva.

Larvy chrousta se totiž živí chlévskou mrvou, a tu začali pěstitelé přidávat znovu do půdy až v poslední době. Povolnému se nelíbí, že lesáci postříkali kvůli chroustům stovky hektarů lesa. "To je travičství krajiny, které tu bylo už před půlstoletím.

K rozprašování se tenkrát používaly i letecké bombardéry a otrávilo se, co se dalo. Byl to funus včel, slavíků a dalších zpěvných ptáků," připomíná entomolog. "Chroustů je někde už tolik, že je hubíme, jinak by jejich larvy zničily mladé stromky," namítá Jaroslav Holuša z Výzkumného ústavu lesního hospodářství.

Spolu se společností České lesy a ministerstvem zemědělství ústav zorganizoval chemický postřik pětisethektarového lesa Doubravy jižně od Bzence. "Na chrousta nic neplatí, takže jsme použili tvrdší přípravky, ale byli jsme opatrní," ujišťuje Holuša.

To ochránce přírody neuklidňuje. "Kdyby člověk respektoval přírodu, nemusel by chemikálie používat," míní Povolný. Chrousti by pak měli dost přirozených nepřátel a do přírody by se nedostávaly látky, s nimiž si lidský organismus neví rady. "Kde myslíte, že se vzaly alergie a jiné civilizační choroby lidí?" upozorňuje entomolog.

Boj proti chroustům je kšeft, varuje odborník

Nebetyčné hlouposti! Tak reagují entomologové na argumenty lesníků a zemědělců o škodlivosti chroustů či jiných brouků. "Přírodě nejvíc pomůžeme, když do ní přestaneme zasahovat," říká Karel Spitzer z  ntomologického ústavu Akademie věd.

Vy se nebojíte přemnožení škůdců a hospodářských škod?
Co je to škůdce? Příroda takový pojem nezná. Pokud jí něco škodí, tak za tím stojí vždy člověk. Má obavy z chrousta? Ale člověk přece chemií zlikvidoval jeho přirozené nepřátele, kteří by nedopustili přemnožení tohoto brouka. A tráví při tomto "tažení" i hmyz, bez něhož se neobejde tvorba humusu, bez něhož nebudou opylovány rostliny. Pracujeme cílevědomě na tom, abychom přeměnili zemi v poušť.

Není přece jen teorie o nezasahování do přírody fantazií? Příroda je už natolik oslabena, že se bez pomoci asi neobejde.
Ale kdo ji stále dokola oslabuje a nedává jí šanci se vzpamatovat? Člověk přece! Objeví se tu třeba chroust, protože je příroda po letech zdravější a zemědělci už nepoužívají tolik chemie, a co děláme? Hned nacpeme do země pro jistotu "tvrdší přípravky" a i s chrousty zničíme desítky důležitých druhů hmyzu. A jestli to sami lesáci přiznávají, tak to podle mne muselo být pěkně silné svinstvo.

Profesor Povolný říká, že jde o velký kšeft, při němž výrobci preparátů hledají kdejakou záminku, aby své výrobky zemědělcům vnutili.
Taky si to myslím. Před časem vytáhli do boje proti neškodnému obaleči dubovému, a když ho nemají, našli si chrousta. Pro chemický průmysl je to výnosný, ale pro člověka zhoubný "rituál". Nikdo ještě nedokázal škodlivost chrousta.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prokurátor Eric de Valroger sděluje novinářům první výsledky vyšetřování (15....
Feťák a paranoik, říká policie o muži, který zabíjel v pizzerii u Paříže

Muž, který vjel v pondělí na zahrádku před pizzerií v obci Sept-Sorts u Paříže, stane ve středu poprvé před soudem. Vyšetřovatelé jej popisují jako...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.