Podle laboratoře se šíří chřipkový vir, proti němuž je účinné očkování. Údaje ze statistik ukazují, že by vánoční prázdniny a volno mohly epidemii zbrzdit.
„Je evidován významný vzestup počtu nemocných, a to téměř o 54 procent. Nejvyšší nárůsty počtu nemocných s chřipkovými projevy vykazuje Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Situaci v ČR hodnotíme jako nastupující epidemii chřipky A/H3N2,“ uvedla laboratoř.
Největší výskyt chřipky a chřipkových onemocnění byl mezi dětmi do pěti let. V týdnu před svátky se proti předchozímu týdnu zvedl o 71 procent. Na 100 000 obyvatel připadlo 145 nemocných chlapců a děvčat. U školáků od šesti do 14 let to bylo 106 nakažených.
Mezi lidmi nad 60 let připadalo 20 pacientů na 100 000 obyvatel. V této věkové skupině zaznamenali ale epidemiologové proti předchozímu týdnu největší rozšíření choroby, výskyt se víc než zdvojnásobil. Zvýšil se o 122 procent.
V Česku přibylo také nemocných s chorobami dýchacích cest. Na 100 000 lidí jich bylo 1 364. Akutní respirační onemocnění trápí nejčastěji děti. V 51. týdnu, tedy v období před svátky připadalo na 100 000 lidí 3 855 nakažených dětí do pěti let. Ve věku školáků to pak bylo 2 341.
Nejmenší výskyt nachlazení byl mezi lidmi nad 60 let. Na 100 000 obyvatel připadalo 632 nemocných. Proti předchozímu týdnu jejich počet ale vzrostl o 15 procent, u dětí byl nárůst o necelá tři procenta.
Chřipková epidemie trápí Skandinávii i Portugalsko
Plošnou epidemii hlásí podle laboratoře nyní celá Skandinávie i Portugalsko, Nizozemsko či Chorvatsko. V Německu jsou regionální epidemie, na Slovensku je situace podobná jako v ČR.
Nejsilnější epidemie za posledních pět let byla v Česku podle údajů ústavu na počátku roku 2015. Tehdy na 100 000 obyvatel připadalo víc než 2 000 nemocných. Podle statistik se situace vždy na přelomu roku výrazně zlepšuje a nakažených ubývá. Pomáhají tomu vánoční prázdniny a volno, které zbrzdí šíření infekce.
Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2 000, nyní se epidemický práh pohybuje asi mezi 1 600 až 1 800 nemocnými na 100 000 lidí.
K přehodnocení kritéria podle odborníků přispělo třeba zavedení takzvané karenční doby, tedy tří dnů marodění bez nemocenské. Mnozí nakažení totiž k doktorovi vůbec nechodí, takže se do statistik nedostanou. Ve skutečnosti tedy může být počet nemocných mnohem vyšší.
