Virus, proti němuž není většina lidstva imunní, se bude rychle přenášet z člověka na člověka. Virus přitom bude vysoce patogenní. Když se jejich černé předpovědi splní, v Německu zemře na následky chřipky 120 tisíc lidí. "Celý problém je v tom, že se vracejí nejvíce nebezpečné varianty chřipkového viru.
Počítáme s vysokou nemocností i úmrtností hlavně mezi velmi starými a chronicky nemocnými lidmi a pak mezi velmi malými dětmi," připouští hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký.
Epidemiologové z celého světa se už podle něj na podobnou vlnu onemocnění několik let chystají. "Nyní probíráme plán pro případ chřipkové pandemie. A máme také vyvinut scénář pro nejhorší možný vývoj. Odpovídá přibližně situaci, která zavládla v USA v letech 1918 a 1919 během pandemie španělské chřipky," uvedl pro časopis Focus virolog Reinhard Kurth, šéf Institutu Roberta Kocha.
Chřipka je podle lékařů nyní rozšířenější než kdykoli předtím, infekce jsou stále silnější a více jimi trpí lidé mladších věkových skupin.
Značná část vědců sice připouští možnou chřipkovou pandemii, současně se však obávají vypuknutí paniky. "Vzhledem ke statistickým údajům měla už epidemie nebo pandemie způsobená novým virem nastat. Jsme na to připraveni, je vypracován takzvaný Národní pandemický plán," říká Vladimír Polanecký. Podle něj se však při nejlepší vůli nedá vzniku epidemie zabránit. "Nemůžeme vědět, jaký virus se objeví." Němečtí odborníci se zase obávají toho, že epidemii nebo pandemii v takovém rozsahu nelze zvládnout.
Nebude možné očkovat všechny ohrožené lidi. "Budeme muset zavést masivní očkování novou monovakcínou. Není ovšem vůbec jisté, zda se jí ve světě podaří tolik vyrobit," souhlasí Polanecký. Taková epidemie může trvat i tři roky.
Vlny pandemií se objevují pravidelně. Chřipka ve dvacátém století zabila miliony lidí. Svět zažil tři strašné útoky - v roce 1968 hongkongskou chřipku, v roce 1957 asijskou chřipku a v roce 1918 španělskou chřipku.
Ta zabila podle odhadů přinejmenším dvacet milionů lidí. "Je však nutné si uvědomit, že bylo po první světové válce. Lidé byli hladoví, vysílení, nemocní. Nemyslím si, že vše nabere takových rozměrů," soudí Polanecký. I přes tyto informace lidé stále nepovažují chřipku za vážné onemocnění. "Chřipka je podceňovaná nejen mezi lidmi, ale i mezi lékaři.
Máme veliké problémy s tím, aby lékaři vůbec očkovali ty rizikové skupiny. Každý si myslí, že chřipku překoná. Ona se však dobře překonává ve třiceti, hůř už v padesáti a hodně špatně v šedesáti," říká Polanecký. Polanecký pochybuje o tom, že se zlehčující přístup lidí k chřipce může změnit.
"Lidské chování se asi u nás nedá změnit. Lidé vědí, že nemají s chřipkou chodit do divadel, na koncerty - stejně to nedodržují. Na představení pak nakazí klidně dvě stě lidí," dodává. Hygienici rozhodně doporučují, aby se lidé nechali jednou za dva roky na podzim proti chřipce očkovat.
